Turci teď mají bankomaty i na zlaté mince | E15.cz

Turci teď mají bankomaty i na zlaté mince

Turci teď mají bankomaty i na zlaté mince
Turci teď mají bankomaty i na zlaté mince
• 
6. března 2015 • 05:00
Zvenčí se tento bankomat ničím neliší od těch, které jsou v hojném množství rozmístěny v istanbulských ulicích. Tento ale kromě normálních bankovek vydává i zlaté mince. Turci "žlutý kov" tradičně milují a mají ho v oblibě i místní banky. Podle odhadů mají Turci v rezervách asi 3500 tun zlata.

Po staletí se zlato v podobě šperků nebo mincí předávalo z generace na generaci, při takových příležitostech, jako jsou svatby nebo narozeniny. Především se však schraňuje „pod polštářem“, jako pojistka na horší časy. A to i v době, kdy peněžní ústavy poskytují životní pojištění a další služby.

V roce 2007 se banka Kuveyt Türk rozhodla obliby zlata využít. „Přemýšleli jsme o tom a rozhodli jsme se otevřít účty ve zlatě,“ vysvětluje Seda Yilmaz, který projekt realizoval. Po osmi letech má banka 200.000 účtů, kam klienti mohou ukládat své zlato. Mohou ho prodávat nebo kupovat prostřednictvím šeku, bankovního převodu či s pomocí mobilního telefonu.

Kuveyt Türk má jako první na světě síť 300 bankomatů, které kromě normálních bankovek vydávají i zlaté mince o váze jednoho nebo jednoho a půl gramu.

Úspěchy banky Kuveyt Türk vyvolaly podle agentury AFP dosti závisti. Podobnou cestou se dnes vydalo několik dalších tureckých peněžních ústavů. Dnes mají ve svých sejfech zlaté rezervy o váze téměř 250 tun, zatímco v roce 2007 to byly jen dvě tuny.

Vláda stejně jako banky rychle pochopila, jak by bylo výhodné náklonnosti Turků ke zlatu využít. V roce 2011 centrální banka povolila finančním domům, aby držely část svých povinných rezerv ve zlatě, a povolila jim také, aby je získávaly od soukromých osob. Úspěch byl zaručen.

„Díky tomuto opatření vzrostl loni náš obrat o 85 procent,“ raduje se Aysen Esenová, která stojí v čele nejstaršího závodu na zpracování zlata v Turecku. „V posledních dvou letech banky získaly 40 tun zlata, které bylo dosud skryto pod polštáři. A to je jen docela malá část rezerv,“ dodává.

V zemi, kde žil bájný král Midas, který přeměnil všechno, čeho se dotknul, ve zlato, vzkvétá i turecký důlní průmysl. Těžba zlata prudce vzrostla ze dvou tun v roce 2002 na 33,5 tuny v roce 2013. Budoucnost může být velmi slibná, neboť zásoby zlata pod zemí se odhadují na 6500 tun.

Přestože výkyvy cen zlata ovlivňují aktivity i zisky, jsou Turci čtvrtými největšími spotřebiteli zlata ve světě a zaujímají druhé místo v jeho exportu.

„V roce 2013 přinesly produkce, spotřeba a recyklace zlata turecké ekonomice 3,8 miliardy dolarů (asi 92 miliard Kč),“ říká Alistair Campbell, autor zprávy, kterou zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC). Je to asi 4,6 procenta tureckého hrubého domácího produktu (HDP).

Na výnosné činnosti se hodlají podílet i turečtí zlatníci. „“ zdůraznil Sarp Tarhanci z istanbulské zlatnické komory.

„Jsme jenom na začátku, perspektivy jsou velmi slibné. Turecko má všechny výhody potřebné k tomu, aby se rychle prosadilo jako regionální křižovatka trhu se zlatem,“ předpovídá Campbell.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!