Ivo Weber: Diamanty vás obohatí nejen finančně, ale i svojí energií | E15.cz

Ivo Weber: Diamanty vás obohatí nejen finančně, ale i svojí energií

27. listopadu 2016 • 06:00

Co je lesní šperk, ztracený vosk a proč investovat do vzácného kamene, řekl ZENu Ivo Weber, ředitel výroby firmy ALO diamonds. Šperkům zasvětil celý svůj život.

Růžový diamant velikosti karátu se leskne v potemnělé místnosti obklopen dalšími osmdesáti menšími bílými kameny. Přestože na něj světlo prakticky nesvítí, je vidět na metry daleko. „Zkuste si ho,“ nabádá mě ředitel výroby ALO diamonds Ivo Weber, který prsten, jehož cena se blíží ke čtyřem milionům korun, poprvé slavnostně ukazuje na tiskové konferenci, která se konala na konci října. Manžetové knofl íčky jeho elegantního obleku zdobí desítky černých diamantů. „Když se diamant dostane do přímého světla, rozsvítí celé spektrum barev tak, že je schopen osvítit celou místnost a vypadá to… no jako v pohádce,“ usmívá se Ivo. Fascinovaně prsten sleduji. Nakonec ze mě k mému překvapení vypadne: „Vážně bych si ho mohla zkusit?“

ZEN dlouhodobě produkci ALO diamonds sleduje. Setkala jsem se s Ivo Weberem, který stojí za designem šperků firmy přímo v jejích prostorách v pražských Holešovicích. Sídlo je uvnitř stejně výstředně zdobené jako šperky této značky. Chci vědět, jak tedy prsten fyzicky vznikne. Ivo mě provádí dílnou, muž s dětsky širokým úsměvem, který by klidně mohl odehrát roli britské rockové hvězdy. „Každý šperk, za který zodpovídám, je v jiné fázi jiný den v týdnu. Kromě samotné výroby, kterou kontroluji, vymýšlíme design, diskutujeme nad použitím některého ze vzácných kamenů nebo řešíme individuální přání zákazníka. Celé je to nekonečný propletenec dějů.“

Na český trh míří šperk s přírodně růžovým diamantem. Za čtyři miliony

Ke drahým kamenům má Ivo Weber blízko už odmalička. Zní to jako klišé, ale díky rodičům zlatníkům obdivoval lesknoucí se kousky od chvíle, kdy se postavil na nohy. „Když jsem pak jako mladý muž vyrobil prsten anebo náušnici, byl jsem na sebe pyšný. To jsem ještě nebyl zlatník, šperky jsem dělal amatérsky podle toho, co jsem se naučil od rodičů. Ovšem když jsem vyrobil svůj první prsten už jako zlatník a zasadil do něj poprvé diamant, něco tak drahého, výjimečného a pro mě zatím neznámého, byl to úplně jiný pocit.“

Po dvaceti letech v oboru a stovkách hodin strávených s drahými kameny v rukou ho už ale překvapí jen něco extrémně krásného nebo extrémně zajímavého. Každý netypický kámen vnímá Ivo Weber jako výzvu. Nechává se volně inspirovat jeho tvarem, barevností či vzácností. „Jde o to vymyslet takový design, abyste ten konkrétní kámen udělali ještě krásnější a výsledný šperk nadčasový a důstojný tak, aby jeho nositelé měli touhu si šperk uchovat navždy.“

Lesní kousky

Šperkařská tradice jeho rodiny sahá do poloviny devatenáctého století. Rodák z Písku a Ivův pradědeček Karel Weber působil jako hlavní císařskokrálovský dodavatel lesního šperku. „U takových šperků se používaly různé zvířecí a rostlinné motivy, které se doplňovaly trofejními věcmi, například speciálně zbroušenými zuby kance nebo jelena. K těm se vždy přidal ještě nějaký vzácný kámen, třeba smaragd. A takový šperk pak nosil lesník na čepici. Zdědil jsem zchátralý, ručně kolorovaný katalog z roku 1905, kde jsou uvedeny i ceny, které se tehdy pohybovaly okolo sta korun za kus. Tenkrát za Rakouska-Uherska měly takové šperky slušný odbyt, dnes už je to ovšem minulost.“

Ivo Weber se zlatnickému řemeslu učil spolu s Alojzem Ryšavým, dnes majitelem firmy, na střední klenotnické škole v Praze. Od té doby také spolupracují. „Když jsme dělali talentové zkoušky, byli jsme jedněmi z mnoha uchazečů. Nebylo snadné se na školu dostat. Dnes je to jinak. Moderní technologie a výpočetní technika mladé lidi rozptylují a k ruční práci jich tíhne stále míň. Spousta z absolventů po škole nehledá místo v oboru, nenastartují tak svůj talent a nakonec si hledají jiné zaměstnání. Jednoduše jim chybí motivace.“

Historie padělatelství: Od holení mincí po moderní tiskové metody

Podle Ivo Webera zlatník nevystačí jen s představivostí, ale potřebuje i maximální zručnost. „Člověk si může vymyslet ideální design, ale musí ho umět vytvořit. Zlato se zpracovává mechanicky, šperk se vytváří obráběním, spojováním plamenem. Stačí chvilka nepozornosti, nepatrná chyba a musíte šperk znovu roztavit. V poslední době se rozšířila 3D technologie, pomocí které si některé věci sice usnadníte, ale i to má určité limity. Návrháři v 3D systému ještě nedošli tak daleko, aby se dokázali maximálně realizovat. Můžete mít jakoukoli představu, ale pokud to nezadáte přesně do počítače, nikdy šperk nevznikne tak, jak jste to navrhli.“

Pocta odlévání

V ALO diamonds používají celou škálu technologií a postupů. V prostorách budovy se šperky navrhují, vylévají do forem a finalizují zasazováním kamenů a leštěním. Jak sám Ivo přiznává, vývoj některých šperků může trvat i měsíce, zatímco jiné jsou hotové za dva dny. Vše začíná u prvotní skici, kterou vytvoří Ivo Weber nebo Alojz Ryšavý, přes kterého veškeré návrhy procházejí. Skica se následně ubírá několika cestami. Může jít rovnou ke zlatníkovi, nebo putuje do dílny k designérům, kteří návrh rozpracují, někdy udělají i více variant. Ve své 2D podobě se pak dostává ke grafi kům, kteří z něj udělají 3D model věrný své předloze. Už při kreslení samotného návrhu Ivo promýšlí, jakou technologii k jeho výrobě použije.

„Každá technika a každá technologie je vhodná pro jiný typ šperku. Ty komplikovanější například vytváříme jednou z nejstarších zlatnických metod, metodou ztraceného vosku, kterou se vyrábějí například i zvony. Dnes se při odlévání používá sádra, tehdy sahali po jílu nebo písku. Naši modeláři vysochají daný šperk speciálním zlatnickým nářadím do šperkařského vosku, jenž se později vloží do sádrové formy, která se v peci zahřeje na 700 stupňů Celsia a vosk nakonec díky malému kanálku sahajícímu až k samotné dutině vyteče. Ještě horká forma se pak vloží do speciálního přístroje, kde se během tří minut při teplotě 1000 stupňů Celsia roztaví zlato. Vstřikem se tekutý kov dopraví do dutiny v sádře a pak se forma vyjme a nechá vychladnout. Chcete-li z ní dostat výsledný šperk, musíte ji kladívkem rozbít, takže se roztříští na strašně moc kusů. Forma je jednorázová, každý šperk takto vyrobený je tak originál,“ vysvětluje mi fascinovaně Ivo.

New York během ekonomické krize 70. let: Zločin, korupce a prostitutky

„Šperk se pak musí opracovat zlatnickým nářadím, musí se přiletovat technické prvky, zbrousit, vyleštit, zasadit kameny, a pak znova přeleštit pastou a kartáčem. Ačkoli je diamant nejtvrdší nerost na světě, je velmi štěpný, takže musíte dávat skutečně velký pozor při jeho vsazování do korunky šperku. Některé kameny se do kovu dají zasadit prakticky neviditelně, aniž by se musely mechanicky upevňovat. Není potřeba vyrábět nýty, spojovat je se základní konstrukcí cínem nebo lepidlem, díky moderní laserové technologii dokážeme spojit kov, aniž by se celý šperk zahřál. Na každý takový úkon máme specialistu. Leštičky, modeláře, brusiče, fasery, kteří umí brilantně zasadit i ten nejmenší kámen.

Šperk také můžete vyrobit zcela klasicky ze zlatého plechu nebo drátu. „K tomu potřebujete obvyklé zlatnické nářadí jako pilník, kladívko, nůžky a plamen a tou deformací tvoříte třeba prsten.“ Ačkoli Iva zaměstnává řízení výroby, sám si občas do dílny sedne a osobně šperk vyrobí. Většinou jde o netypické nebo dražší zakázky. Nejdražším kamenem, se kterým kdy Ivo pracoval, byl sedmikarátový žlutý diamant, který vloni v ALO diamonds prodali za 7 milionů korun. Za dvacet let, během kterých se společnost etablovala na českém, slovenském a americkém trhu, vysledoval Ivo různé trendy. Poměrně konzervativní Češi už si například zvykli na velké barevné kameny, které na americkém trhu platí za ty nejprodávanější. „Dnes je v kurzu například turmalín. Má krásné barvy. Můžete jej mít žlutý, fialový, mořsky zelený nebo blankytně modrý. Ten poslední jmenovaný se nazývá Paraíba podle stejnojmenného spolkového státu na severovýchodě Brazílie, kde byl v roce 1989 objeven. Vzácnost kamene i oblíbenost barvy byla tak vysoká, že tomu odpovídala i cena, což z něj dělalo a dělá ideální kámen pro investiční šperk.“

Rakouské a německé farmářky pro charitu: Nahé propagují život na venkově

Cena kvalitních, větších bílých diamantů v rozmezí let 2010 až 2015 vzrostla o 55 procent. Ceny modrých diamantů se za uplynulých deset let dostaly na svůj dvojnásobek, u růžových diamantů byl nárůst dokonce čtyřnásobný! Poptávka se zvyšuje i díky Číně a Indii, kde stále sílí ekonomicky zdatná střední třída, která masově cestuje po celém světě. „Cena navíc roste i kvůli tomu, že diamant je vytěžitelná surovina a k jeho těžbě se používají stále lepší, technologicky náročnější a dražší stroje,“ doplňuje Ivo Weber. Pro představu, nejhodnotnější růžový diamant Pink Star o velikosti 59,6 karátu vlastní spolu s dalšími dvěma partnerskými společnostmi aukční síň Sotheby’s. Jeho hodnota je odhadována na 1,77 miliardy korun. Pokud by byl vydražen, s velkou pravděpodobností by se stal nejdražším vydraženým drahokamem na světě. Tím je v současné době modrý diamant Oppenheimer Blue o váze 14,62 karátu, který byl květnu v Ženevě během dvaceti minut po telefonu vydražen v přepočtu zhruba za 1,4 miliardy korun.

Energie v kameni

Na tuzemském trhu si zákazníci na pojem „investiční kámen“ zatím zvykají. Ivo Weber vyjmenovává argumenty, proč do kamenů coby investice jít. Včetně filozofické roviny. „Kameny nejsou chvilkovou záležitostí, záchvěvem módy, mají tradici, která sahá až ke starému Řecku a Egyptu, kde byly uctívané. Poptávka po nich není otázkou posledních sta let, což nám dává jistotu, že do budoucna budou ceněné. Zároveň se zmenšují zásoby. Sice v posledních sto letech bylo díky novým technologiím najednou všeho dostatek, dostali jsme se tak ale k hranici, kterou těžko překročíme. Svět se stále mění a lidi potřebují mít nějakou jistotu. Tak jako se kdysi investovalo do amerického dolaru, dnes můžete investovat do šperku. Své dobře uložené peníze pak nemusíte schovávat celý život někde v trezoru, ale můžete si je na sebe vzít třeba při slavnostní události a zároveň máte jistotu, že vás to do budoucna ochraňuje. Všechny kameny vznikaly vysokou energií v jádru země, takže pokud věříte v zákon zachování energie, tak si buďte jistí, že takový nerost má v sobě hodně kumulované energie. Je to rodinné dědictví, které může přetrvat na věky věků.“

Autor: Viola Černodrinská
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!