Bosé nohy v parku | E15.cz

Bosé nohy v parku

Bosé nohy v parku
Ach, ten vyhřátý asfalt: Na Prague Barefoot Runu se už loni seběhli bosonozí přátelé. Při běhu naboso (ale i v botách) je důležité našlapovat na špičky. Hodně se tím zmírňují otřesy kloubů.
• 
ZDROJ: www.pbfr.cz
25. května 2015 • 05:00
ZEN velí, pojďme se zout! A vyběhněmež do světa! Náhle budeme mít o jeden smysl navíc. A o nějaké ty zdravotní problémy méně. Vždyť asijská medicína už dávno s chodidly pracuje jako s mapou těla.

Vyzbrojen zimním kabátem, lahví whiskey a kufrem odchází advokát Paul, hlavní hrdina komedie Bosé nohy v parku, po hádce se svou roztomilou hysterickou ženuškou z domova. Po pár hodinách strávených na lavičce v parku je úplně na mol, a když jej konečně jeho žena najde, do krve se pohádají. Jako symbol revolty si pak Paul slavnostně sundá boty. Je leden a mrzne. Náš hrdina ale cítí úlevu. Je volný.

Jaká je asi chůze po ranní rose, po rozpálených kamenech a vlhkém písku? Nebo po mechu? Možná už jsme to dávno zapomněli, a v nejhorším případě jsme to nikdy nezkusili. Některé matky svou úzkostí nad špinavým městským prostředím ochudí děti i o tento přirozený zážitek. Když Jaroslav Dušek přišel na tiskovou konferenci šperkařky Jitky Kudláčkové bez bot, vzbudil udivené pohledy mnoha hostů. Byla to jedna z těch nóbl akcí, kde se každý ve víře v etiketu uprostřed horkého letního dne potil v uzavřených botách a naškrobených šatech. A on si dovolí přijít bos?!

Ve skrytu duše jsem mu záviděla! Jarda Dušek ale není jediný umělec, který nemá rád boty. Jdete-li se podívat na hereckou zkoušku do divadla, poměrně často bývají herci bosí. „Lépe se pak soustředím, víc mě toho napadne,“ říká o zkoušení bez bot moje sestra Sandra, studentka herectví na DAMU. Současní moderní tanečníci také upřednostňují tanec naboso. „Když tančím, musím cítit všechno. Tlukot srdce, myšlenky, pot, vzduch, vodu i zem. Vše mi dává energii a důvod k pohybu. Přímý kontakt se zemí mi dává jistotu. Vím, kde jsem, cítím, jestli je zem chladná, nebo teplá. Tohle všechno hraje roli v tom, jak pohyb vypadá. Nohy bez bot jsou jako další pár rukou. Díky nim se orientuji v prostoru, i když jej třeba úplně neznám,“ říká tanečnice Marta Sobotková. Legendární zpěvačka Patty Smith koncertovala často bosá, známá je tím i severská zpěvačka Björk, Joss Stone nebo u nás Věra Bílá.

Celé naše tělo je pokryto akupresurními drahami a body. Chodidla mají víc než sedm tisíc nervových zakončení a východní medicína tradičně pracuje s chodidly jako s mapou vnitřních orgánů. Na našich chodidlech se totiž nachází různé množství plošek a bodů, které jsou nervovými reflexy propojeny s určitou částí těla nebo konkrétním orgánem. Reflexní masáž chodidel je dostupná každému člověku libovolného stáří, neboť ji provádíme sami sobě nebo sobě navzájem. Díky ní si můžeme ulevit od akutní bolesti, zmírnit v těle napětí a pomoct může i při léčbě dlouhodobých chronických onemocnění. Masáži by mělo vždy předcházet pohlazení chodidel a jejich prohřátí v obou dlaních, díky čemuž se chodidlo ocitne v toku energie. Některé reflexní plošky bývají citlivější, rozhodně je tedy nemačkejte silně. Stačí ona místa ze začátku jen hladit a pak velmi jemně mačkat. Bolestivost daného místa může znamenat, že jemu odpovídající orgán nebo část těla není energeticky úplně v pořádku. Postupnou masáží reflexní plošky vždy po dobu zhruba 15 až 20 zmáčknutí příslušný orgán nebo část těla posilujte. Provedete-li to tak opakovaně několikrát denně, bolest může po čase zmizet. Prožíváte-li právě napjatější období, zkuste si v jedné třetině nohou nahmatat malou prohlubeň. Ďolíček najdete tak, že ohnete všechny prsty směrem k nártu a pak směrem k patě.

Reflexní mapa chodidel. Tradiční medicína spojuje místa na chodidle s orgány. Vyzkoušejte to na sobě sami!Reflexní mapa chodidel. Tradiční medicína spojuje místa na chodidle s orgány. Vyzkoušejte to na sobě sami!Autor:

Prožíváte-li napětí a stres, bývá toto místo citlivé. Chvíli jej jemně masírujte, bolest by po chvíli měla ustoupit. Cvičením obnovujete vnitřní rovnováhu a upouštíte přebytečnou energii z těla.

Došlapovat na špičku!

Chodidlo nese váhu celého těla a je dokonalým nástrojem k pohybu. Má 26 kostí, 33 spojů, 12 šlach a 18 svalů, které jsou připravené tlumit jakýkoliv náraz. Odborníci na lidské nohy a jejich klenbu se v současné době shodují, že chůze naboso je klíčová už pro děti a celkově vede k menšímu počtu zranění dolních končetin. „Velká část úrazů nohou a kolen je způsobena tím, že lidé běhají v botách, které nohy ve skutečnosti oslabují,“ tvrdí profesor evoluční biologie člověka na Harvardově univerzitě Daniel Lieberman. Běžecké boty mají dnes zvýšenou a odpruženou patu, zpevněnou podporu pro klenbu a třeba i mechanismus na odvod potu. Podle Craiga Richardse z Newcastleské univerzity v Austrálii doposud neexistuje důkaz, že by takové boty pomáhaly v prevenci zranění dolních končetin. Naopak. Na serveru nohynaboso. cz se dočtete, že podle statistik běžecké federace se každoročně zraní přibližně 65 až 80 procent všech běžců.

Když se Etiopan Abebe Bikila objevil v roce 1960 na letních olympijských hrách v Římě bos a vyhrál maraton, vzbudil rozruch. Nikdo jiný bez bot neběžel. „Do roku 1972, kdy byla vyvinuta moderní sportovní obuv, lidé běhali na tenkých podrážkách, měli silnější chodidla a vyskytovalo se výrazně méně zranění kolen,“ dodává profesor Lieberman. Teď, ve věku stále novějších a novějších technologií, čelíme velmi prosté výzvě – nechat své vymakané tenisky doma. „Boty s tvarovanou vložkou způsobí, že nám chodidlo zleniví a ochabnou svaly, které používáme při chůzi bosky. Když není chodidlo ve správném postavení, hroutí se jeho klenba, kolena se vtáčejí nebo rotuje celá pánev do stran. Následkem toho si různě ulevujeme – hrbíme se či předsouváme pánev,“ dodává tanečnice Marta. „Čím méně toho noha sama o sobě vnímá, tím méně toho dokáže sama kompenzovat. Neumí reagovat na odchylky při chůzi typu nerovný povrch, schod, zakopnutí a kompenzuje si to někde výš v těle,“ říká jeden z nejproslulejších fyzioterapeutů v Praze Tomáš Rychnovský.

Ilustrační fotoIlustrační fotoAutor: Jakub David

Než se ale rozhodnete sundat boty a vyběhnout ven, zkuste si nejdřív chůzi naboso nanečisto, v teple domova. Běhat bez bot znamená běhat přes špičku, do které se při každém kroku opíráte a která vás odráží; pata se v tomto případě země dotýká jen velmi zlehka. Kroky jsou tím pádem kratší než v běžeckých botách, ve kterých dopadáte celou vahou na patu, což rezonuje celým tělem a právě z těchto nárazů pak vznikají zdravotní problémy. Bojíte-li se po několika letech, možná i desetiletích začínat s během naboso, nemáte důvod. Podle Tomáše Rychnovského se tělo dokáže časem vytrénovat. Citlivost kůže a svalová schopnost reagovat se dá zlepšovat, jen musí člověk začínat postupně. „Pokud sedíte denně osm hodin u počítače a pak si zátěž z kanclu jdete kompenzovat během,natvrdo‘, mohou být nakonec vaše problémy ještě horší. Já běhám dvakrát týdně zhruba hodinu, z toho se 5 až 10 minut rozcvičuji a měřítkem optimální zátěže je pro mě fakt, jestli ještě mohu mluvit. Pokud ano, tak běhám správně a tělo zbytečně nezatěžuji. Člověk se navíc musí naučit nohy vnímat, dívat se na jejich postavení. Spousta běžců běhá nesprávně a nohy mívá tím pádem stočené do x,“ dodává Tomáš.

Pospíchej pomalu

Zkusit běh naboso můžete nejprve v parku na travnatém povrchu. Nejlépe v takovém, kam nemohou psi. Něco jako městský štěrk nebo nerovnosti v lese budou ze začátku pro vaše nohy poněkud nepříjemné. Běh naboso lze kombinovat s během v pětiprstých sportovních botách připomínajících spíše ponožky, které vás svou třímilimetrovou podrážkou částečně izolují od bolavého povrchu. Vaše kůže si časem zvykne a na některých místech lehce zrohovatí, takže boty budete moct sundat. Neběhejte ze začátku sáhodlouhé okruhy, to by vás mohlo ochromit na pár dalších dnů. Jděte do parku, kousek uběhněte, jak jste zvyklí, tedy v botách, ty si po chvíli sundejte a běžte chvíli bosky, pak si boty opět nazujte a takhle to dělejte několik dní, než si vaše nohy zvyknou. „Když začínají lidé běhat bosky, mívají bolesti okolo kotníků, začínají jim spínat jiné svaly, než na které byli zvyklí v botách. Většinou ta bolest ale tak po dvou týdnech zmizí,“ dodává Tomáš Rychnovský.

Někteří vědci se domnívají, že člověk nechodil bos už před 40 tisíci lety, dalo by se tedy říct, že chůze bosky nám vlastně není přirozená. Jenže ještě na začátku 20. století nebyla obuv tak promyšleně odpružená jako dnes a plošky nohou jistě nebyly tak měkoučké a bez známek zrohovatělé kůže. Čtenáře ZENu nenabádáme k vyhození všech párů bot, ale k pečlivému zvážení, zdali je na některé aktivity nemůže nechat stranou. Na rozdíl od hezké kabelky je otázka výběru bot vždy otázkou zdravotní. Na jejich koupi tedy nešetřete. A chcete-li variantu nejzdravější a úplně zadarmo, choďte bosky! Je to to nejlepší, co pro nohy, které vás ponesou celý váš život, můžete udělat. A jak říká tanečnice Marta: „Nohy bez bot jsou jako další pár rukou. Jsem blíž svým kořenům. Blíž zemi.“

Běžec bez hranic

„Běh je svoboda a svoboda je v běhu,“ říká Tomáš Šebek (38), chirurg, traumatolog a člen Lékařů bez hranic. Sice je to Pražák, ale vyrůstal na Šumavě, kde se zouval, jak jen mohl. „Teď na starší kolena mě napadlo, že bych se mohl zouvat i při běhu za barákem v lese. A zjistil jsem, že bosá noha je vlastně šestý smysl.“

Lékař Tomáš Šebek (vepředu v šedivých kraťasech) běhá naboso i Pražský maraton. Střepů se nebojí, je jich prý málo a on dává pozor, kam šlape.Lékař Tomáš Šebek (vepředu v šedivých kraťasech) běhá naboso i Pražský maraton. Střepů se nebojí, je jich prý málo a on dává pozor, kam šlape.Autor: David Šantora

Jak dlouho běháte bos?

Dva roky. Minulý rok jsem navíc začal trénovat v zimě na Pražský maraton, který jsem běžel po boku velkého bosoběžce Reného Kujana. To je můj běžecký vzor. Jeho trojí oběhnutí Islandu bylo naprosto impozantní!

Jak reagovaly vaše nohy?

Zvykly si brzy. Nijak příliš mi nezhrubla kůže, spíš naopak. Přestaly mi vadit kamínky a větvičky, ale pořád ještě zápasím s kopřivami a maliním. Bylo pro mě překvapením, že mě úplně přestaly bolet achillovky. Než jsem se zul, pečlivě jsem si vybíral běžecké boty, ale vždycky mě nakonec začaly bolet šlachy. Naboso vůbec. Běháte úplně jiný styl a podle mého soudu jste k vlastní noze mnohem přátelštější. Kromě toho je to skutečný šestý smysl. Najednou si uvědomíte, jak příjemná je rosa v trávě, jak teplý umí být asfalt, jak mazlavé bahno. A protože běhám i po loukách s kravinci, občas si vyzkoušíte, jaké je to štěstí, šlápnout naboso do lejna.

Co je hlavní výhodou běhu naboso?

Vezmu-li to pragmaticky, je to levné. A podporuje to nožní klenbu a posiluje svaly, o kterých v obuté botě ani nevíte. Možná bych si i zaspekuloval, že to může vyhovovat lidem, kteří trpí vadným držením páteře. Tou největší výhodou je, že vás to baví.

Běháte i v zimě bos?

Když není sníh, dá se běhat naboso jako kdykoliv jindy. Pokud sníh napadne, hodně to zebe. Většinou mi na prvních kilometrech zbělají prsty, ale pak se ty cévy znovu otevřou, a pokud běžím trochu tempem, na konci běhu mám nohy téměř teplé. Každopádně je to legrace a něco, co by vás v životě nenapadlo, dokud to nevyzkoušíte.

A co strach z ostrých předmětů, třeba ze střepů?

Jako zcestovalý člen Lékařů bez hranic máte přehled o tom, jak se kde lidé obouvají…

Myslím, že většina lidí na planetě chodí bosa. V rozvojové části světa, která má ještě ke všemu příhodné klima, je bosá noha standardem. Na Haiti a v Afghánistánu, kde jsem byl delší dobu, se lidé obouvají, ale umí chodit i naboso. Obuví na Haiti se ale myslí žabky, které si někdy vyřežou i z ojetých pneumatik.

5. září se v Praze koná Prague Barefoot Run. Poběžíte?

Pokud mi to vyjde, rád si ho zaběhnu. Raději ale běhám neorganizovaně. Když běžím organizovaně, většinou tím vyjadřuji nějakou podporu. Proto jsem letos běžel Pražský maraton za Lékaře bez hranic, které považuji za nejlepší humanitární organizaci na světě, co se poskytování profesionální lékařské péče týče!

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!