Sano Babú Sunuvar a Lakpa Tšeri Šerpa: Velký nepálský sestup | E15.cz

Sano Babú Sunuvar a Lakpa Tšeri Šerpa: Velký nepálský sestup

Sano Babú Sunuvar a Lakpa Tšeri Šerpa: Velký nepálský sestup
Mount Everest
• 
ZDROJ: Profimedia.cz
4. června 2014 • 17:00
Když si Nepálci Sano Babú Sunuvar a Lakpa Tšeri Šerpa usmysleli, že z Mount Everestu poputují až na pláž Indického oceánu, byl to ještě odvážnější nápad, než když se na třetí pól planety vypraví někdo z Humpolce.

Na mapě jejich světa bylo velké moře nekonečně daleko a nevěděli o něm vůbec nic. Šerpa Lakpa Tšeri se po svém třetím průvodcovském výstupu na Everest rozhodl, že prozkoumá i zábavnější možnosti návratu než ty s nohama ve sněhu.

V říjnu 2010 si půjčil paraglide, vylezl na kopec za barákem a po krátkém letu skončil v koruně stromu. S potrhaným křídlem se vypravil do Pókhary, aby se dovzdělal v pilotáži a potkal svého známého Sano Babú Sunuvara. Babú opravil křídlo a zrodil se plán na Velký nepálský sestup. Vylezou na Everest, splachtí co nejdál, na kolech dojedou k řece, přesednou do kajaku a popádlují až do Gangy a pak dál do Indického oceánu.

Sano Babú Sunuvar a Lakpa Tšeri ŠerpaSano Babú Sunuvar a Lakpa Tšeri ŠerpaAutor: Profimedia.cz

A stalo se – přestože osmadvacetiletý Babú měl nulové horolezecké zkušenosti a o jedenáct let starší Lakpa nikdy nedržel veslo a ani neuměl plavat. Stalo se, přestože Babú se málem udusil na Everestu a Lakpa sotva popadal dech v nížinách; navíc se málem utopil v řece Kósí a v Indii je lupiči skoro podřízli. Přišli o všechny peníze, a aby přežili, živili se ovocem ze stromů. Kameru ale zachránili, a svět se tak mohl dozvědět o dvou přátelích, kteří se vypravili do záhadného neznáma.

Když po osmi stech padesáti kilometrech dosáhli Bengálského zálivu, zažili poslední šok: „Byli jsme vyděšení. Na pláži nás obklíčila armáda obrovských rudých štírů,“ vyprávěl později Babú. Pak ukázali fotky kamarádům a zjistili, že těmhle škorpionům se říká krabi a stejně jako většina dobrodruhů pochopili, že svět za hranicemi jejich horského údolí je podivný, tak trochu šílený – a krásný.

Článek vyšel v časopisu Lidé a Země

Autor: D. Demel
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Mohlo by vás zajímat