Petr Borkovec: Příběh bojovníka | E15.cz

Petr Borkovec: Příběh bojovníka

Petr Borkovec: Příběh bojovníka
8. února 2016 • 05:00
Jak při budování firmy těžit z vlastních chyb a hendikepů? Generální ředitel Partners a investor startupových firem Petr Borkovec ZENu prozradil, že to chce hlavně jednu věc: myslet ve velkém.

V byznysu má Petr Borkovec pověst tvrdého hráče. Když si s ním ale povídáte o životě, rozhodně vám nepřijde jako nesmlouvavý drsňák. Možná proto, že si svůj úspěch musel vydřít. Před nepříjemnou realitou prý v pubertě často unikal do světa fantasy literatury, RPG her či kartiček Magic. „Lákalo mě, že člověk může neustále vylepšovat svoji postavu. Zatímco ve hře se nad určitou úroveň nedostanete, ve skutečném životě vám v neustálém růstu nic nebrání,“ vypráví Petr Borkovec. Aby to ale dokázal využít i v praxi, musel v sobě probudit bojovníka.

„Jeho oblíbená postava byl kněz. Člověk s velkou mírou pokory, který léčí a pomáhá. Z Petra se ale stával válečný kněz, který si oblékal plátovou zbroj, učil ohnivá kouzla. Asi to byl archetyp, k němuž se později přibližoval i v osobním životě,“ vzpomíná jeho současný kolega ze společnosti Partners Petr Bartoš na dobu, kdy spolu na vysoké škole hrávali Advanced Dungeons & Dragons, americkou obdobu hry Dračí doupě. Vraťme se ale na začátek příběhu.

Otloukánek ze sídliště

Petr Borkovec vyrůstal na brněnském sídlišti Obřany. Jeho otec pracoval jako automechanik, matka prodávala v obchodě. I když patřil spíš mezi otloukánky, vzpomíná na tuhle dobu rád a dodnes se na sídliště nostalgicky vrací. „Člověk se tam skvěle vyřádil. Sice jsme se často řezali hlava nehlava, ale taky jsme hráli spoustu her a vyzkoušeli hodně sportů.“

Horší to začalo být v pubertě, kdy se k brýlím s tlustými skly přidaly problémy s pletí. „Ostatní děti mi to dávaly sežrat, měl jsem z toho brutální komplexy. Žil jsem si svůj svět v hlavě, a to mi stačilo. Nebyl jsem úplně mimo kolektiv, ale taky jsem nebyl v největších partách. Hodně jsem seděl u počítače nebo si četl knížky. V tanečních jsem si to vysloveně protrpěl,“ vzpomíná osmatřicetiletý byznysmen.

Jednoho dne si řekl, že horší už to být nemůže a raději se začne soustředit na něco jiného. „Věřím, že budoucnost je v našich rukách. Nesmíme ale řešit věci, které nemůžeme ovlivnit.“ Už na základní škole v sobě objevil vášeň pro řešení logických úloh a nechyběla mu soutěživost. Po střední škole začal studovat manažersko-ekonomický obor na Mendelově univerzitě v Brně. Několik let po sobě se o prázdninách vypravil do Skotska sbírat jahody a maliny. Za vydělané peníze cestoval a nakoupil knížky o finančních trzích. „Vysnil jsem si, že jednou v Británii vybuduju školicí centrum, kde budu se studenty bádat nad zákonitostmi akciových trhů.“

V posledních ročnících začal na univerzitě přednášet, to už ale musel překročit svou komfortní zónu. Do té doby měl z vystupování před lidmi panický strach. Nové prostředí dalo jeho sebevědomí šanci na restart.

Nesmělý poradce

V roce 2001 mu přišlo do školního mailu pozvání společnosti OVB na informativní seminář do hotelu Brno, kde tehdy přednášel Radim Lukeš, jeho současný společník v Partners. Ten na jejich první setkání vzpomíná s úsměvem. „Petr se mnou jako jediný dokázal diskutovat. Měl spoustu připomínek. Otázkou bylo, jestli je to typ rejpala, nebo je schopný svoje postřehy aplikovat i v praxi. To nakonec velmi rychle prokázal.“

Nová výzva Petra Borkovce pohltila, musel však opět jednou překonat sám sebe. „Vždycky jsem se bál odmítnutí. Oslovit někoho byl pro mě problém. Na první schůzce jsem se zeptal klienta, s čím by chtěl poradit a co řeší ve financích. Odpověděl, že vlastně nic. Tak jsem mu poděkoval a šel domů.“ Pak se mu podařilo najít strategii. „Naučil jsem se lidi nasměrovat, aby se sami zeptali. Nic jsem jim nenutil, jen jsem jim dal to, co chtěli. Přesvědčil jsem se, že sebevědomí se dá naučit. Nejdřív jsem to spíš jen hrál, ale později jsem se stal sebevědomým doopravdy.“

Hraje s mnoha kartami. Vedle řízení finančního kolosu investuje do firem v gastronomii, turistice a počítačových her.Hraje s mnoha kartami. Vedle řízení finančního kolosu investuje do firem v gastronomii, turistice a počítačových her.Autor: Tomáš Železný

Po několika letech tvrdé práce začaly přicházet výsledky. V roce 2002 si v OVB nevydělal ani sto tisíc korun, o čtyři roky později to už bylo tři a půl milionu. Všechny peníze vracel do budování zázemí pro svůj tým. Za tři miliony z vlastní kapsy nechal vybudovat největší klientské centrum OVB v Česku. Následně byl povýšen na regionálního ředitele a o rok později mu už na účet chodilo 1,2 milionu měsíčně. Pořád ale neměl pocit, že se mu daří přiblížit cíli – vybudovat něco výjimečného. Brzy měl přijít zlom.

Vlastní firma

Opustit OVB se Radim Lukeš a Petr Borkovec odhodlali v roce 2007, když ztroskotaly jejich snahy změnit firmu zevnitř. Do nové společnosti Partners za nimi šli všichni z jejich ředitelství a zástupci německé firmy jim kvůli tomu dodnes nemůžou přijít na jméno.

Do nové firmy si Radim Lukeš vybral za společníka právě Petra. „Měl jsem nejsilnější a nejrůstovější ředitelství, zastřešoval jsem projekty, které firmu posouvaly dál, pořádal jsem vzdělávací semináře a spoluvytvářel interní informační systémy. Radim věděl, že jsem pracovitý a hladový po úspěchu.“ Pro některé kolegy, kteří tehdy měli stejnou pozici nebo byli ve firmě delší dobu než on, je to ale prý stále bolestivé téma.

„Vybral jsem si člověka, který mě dobře doplňuje. Petr není jen skvělý obchodník, ale především výborný analytik a odborník v IT oblasti,“ vysvětluje Radim Lukeš. O tom, že šlo o správný krok, dnes nepochybuje. Z Partners se stala největší finančně poradenská firma na trhu, která má takřka půl milionu klientů a obrat 1,2 miliardy korun.

Polský nezdar

Urputná snaha o rychlý růst ale nemusí vést nutně k úspěchu. Petr Borkovec to na vlastní kůži okusil při expanzi Partners na polský trh na konci roku 2011. „Jsem přesvědčen, že je náš byznysmodel funkční i jinde. Investovali jsme obrovské peníze do zázemí a know-how. Náš trh byl produktově několik let před polským. Byla to ideální příležitost.“ Navzdory předpokladům se ale společnost v Polsku nedokázala prosadit, jak si představovala. Borkovec to považuje za svůj největší neúspěch. Partners v Polsku dohromady odepsali přes třicet milionů korun, z toho více než třetinu sám Petr Borkovec.

„Hodně jsme podcenili polskou mentalitu. Byli jsme přesvědčeni, že je podobná té naší. Češi jsou schopni odkládat peníze, myslet dlouhodobě, v Polsku naopak kladou obrovský důraz na rychlé peníze. Dlouhodobé vize ani budoucí rizika je moc nezajímají,“ vysvětluje příčiny neúspěchu a přiznává, že expanzi vedl se zbytečnou razancí. Člověka napadne otázka, jestli to vlastně Petr Borkovec dokáže i jinak. „Udělali jsme to moc velikášsky. A taky jsme nezvolili správné spolupracovníky. Ještě ale není konec, věřím, že se tam situace otočí.“ Polský nezdar jej štve, přesto se zápalem popisuje další plány. Jakoby neúspěch už vlastně neexistoval a jediné, na co je třeba se připravit, je další bitva.

Velké Brno

Důkazem je vznik firmy Brno Investment Group (BIG). Jde o platformu, díky níž může v pozici andělského investora realizovat nápady, které se nehodí do portfolia Partners. Postupně do startupů nainvestoval přes sto milionů korun. Aby ho projekt oslovil, musí jít o srdeční záležitost. Tou je počítačové studio Napoleon Games. S tvůrci kultovní RPG hry Brány Skeldalu má velké plány, které přesahují naše hranice. A zároveň si plní dětský sen o vlastní počítačové hře.

Od mládí miloval magické karty a jeho asi nejoblíbenější zobrazovala kněze. Pak se díky své kariéře stal spíš „válečným knězem“.Od mládí miloval magické karty a jeho asi nejoblíbenější zobrazovala kněze. Pak se díky své kariéře stal spíš „válečným knězem“.Autor: Tomáš Železný

Do mezinárodních vod míří i další projekt s názvem Travelove. Ten se snaží o propojení cestovatelských nadšenců s lidmi z turistických lokalit, kteří by jim měli zprostředkovat co nejautentičtější zážitek z dané destinace. Největší výzvou je teď ale firma My Food Market. V tomto případě se Petr Borkovec zhlédl v britských řetězcích prodejen a bister s kvalitními potravinami. A s tímto modelem by rád uspěl na našem trhu.

Je to jen přípravka

Když se s Petrem Borkovcem v závěru setkání bavím o dosavadní kariéře, říká mi, že se nepovažuje za příliš úspěšného. „Podařilo si mi vybudovat velkou finančně poradenskou firmu, ale svět je mnohem větší. Utěšuju se, že všechno, co dneska dělám, je jen taková přípravka na to, co teprve přijde.“ Velké plány má jak s Partners, ze kterých by chtěl udělat banku budoucnosti, tak i s projekty v rámci BIG.

Nad jeho buldočí snahou dosáhnout nových a větších úspěchů možná někteří kroutí hlavou. Zarputilost jej nutí zkoušet všechno znovu a dokola. Nejde mu prý primárně o peníze, což je v jeho byznysu výhoda i nevýhoda. Důležitější než výsledek hry je totiž hra samotná. A Petr Borkovec je bojovník.

Autor: Ondřej Tůma
 

businessinfo.cz

  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením
  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí