Pavel Zavadil: Tradičně a bez chemie | E15.cz

Pavel Zavadil: Tradičně a bez chemie

1. ledna 2015 • 05:00
Majitel slavné české značky Herbadent ZENu vysvětlil, proč si nechce půjčovat v bance, proč se drží přírodních receptur a proč by lidé měli vědět, že běžná zubní pasta obsahuje pěnidlo pro automyčky.

Asi málokdo by dnes na Smíchově čekal vinný sklep. Čtvrť v pražském podhradí je známá spíše díky tradičnímu pivovaru a do areálu společnosti Herbadent se vstupuje průchodem přímo z rušné Strakonické ulice.

Původně se tato firma jmenovala První kvasírny a sklepy maltonových vín Praha Smíchov a patřila bratrům Svátkovým. Navzdory tomu, že kolem ní doslova a do písmene běžely dějiny, sídlí firma na stejném místě jako v době svého založení v roce 1897. Ve sklepení, které je zřejmě nejpůsobivější částí areálu, můžete vidět kromě originálních obřích sudů (nesahal jsem jim ani do poloviny, a to nejsem žádný trpaslík), z nichž nejstarší pochází z roku 1903, také třeba originální lisy na slad, nádoby na macerování bylinek nebo takzvaný „rudý koutek“, což je ve skutečnosti stůl s lavicemi pro hosty uprostřed vinného sklepa, sloužící odjakživa k oddechu a zábavě nejrůznějších důležitých osobností.

I v minulosti měly VIP postavičky svoje guilty pleasures… Navíc ve sklepě jako by se zastavil čas. Na prastarém stole s oprýskaným lakem leží papírový sešit, lampička, kterou si místní zaměstnanec svítí, starodávný telefon a půvabné dámy nahoře bez, jejichž obrázky zdobí čelo jednoho z obřích sudů, jsou dnes již zcela jistě zasloužilými babičkami. Nostalgie zde nemá ovšem melancholickou funkci - naopak, je v nejlepším slova smyslu zosobněním tradic, které firma Herbadent vyznává. „Děláme to prostě pořád postaru, žádná chemie, žádná nová technologie,“ říká Pavel Zavadil, který před 10 lety firmu koupil v situaci, kdy se pomalu propadala do zapomnění.

Nebyla to ale první firma, kterou pan Zavadil takto postavil na nohy - v 90. letech převzal podnik na dovoz zdravotnických materiálů a poté provozoval hřebčín. V obou případech šlo o rodinné záležitosti, Herbadent byl první podnik, který si vybral sám.

Odmítáme investory

Výroba vín je nitkou, která Herbadent spojuje s minulostí - symbolické stvrzení tradice, jedné ze základních hodnot značky. K původnímu sortimentu přibyla v padesátých letech ještě řada dentálních přípravků, která je dnes hlavním produktem - i tam ale platí firemní zásada: když něco funguje, proč to měnit? Složení směsi bylin, která se přidává do dentálních přípravků, se ale nezměnilo od padesátých let minulého století. Tehdy ve výrobně maltonových vín Condurango a Maltoferrochin (k jejichž výrobě se nepoužívá víno, ale ječný slad), která se od počátku prodávala v lékárnách jako prostředky pro vylepšení zdraví, dostal někdo nápad rozšířit původní sortiment o bylinné přípravky na péči o zuby.

Do dnešního dne si značka udržují stálou klientelu zákazníků, kteří na ně nedají dopustit - značka je totiž symbolem, stejně jako zelenočervená kapka na obalu ústní vody, kterou bylo před revolucí možno dlouhá desetiletí vídat snad ve všech koupelnách tehdejšího Československa.

Dentální prostředky samozřejmě nikdo nevyrábí v romantických sklepeních - součástí komplexu jsou i rekonstruované prostory v přízemí s moderními kotli, mísícími nádobami a macerovacími zásobníky. Téměř vše se v Herbadentu ale dělá na původním místě. Mimo hlavní stan firmy na Smíchově se pouze dávkují pasty do tub, na plnicí linku už v areálu opravdu místo není. Snad i proto chce firma růst a plánuje expanzi. To ovšem neznamená, že by hodlala jakkoliv slevovat z přísně nastavených pravidel. „Chceme samozřejmě do světa - v Americe například běží certifikace našich produktů, ale je to minimálně na rok,“ říká Pavel Zavadil. Herbadent má v šuplíku několik dalších produktů - všechny se ovšem velmi striktně drží původních přírodních receptur. Hlavním programem ale zůstávají zubní pasta, gel na dásně, homeopatická pasta, ústní voda a zubní kartáčky. Ani tam ale firma nedělá žádné kompromisy. „Měli jsme tu návštěvy ze Španělska a ze Švýcarska, hledali výrobce v zemích, kde by je výroba vyšla levněji. Je to takový ten klasický rychlý model - rychle něco zamíchat, nabalit, odlifrovat. To však není naše filozofie, takže jsme se nedomluvili,“ dodává Zavadil.

Podle čeho si dnes člověk vybírá zubní pastu? Podle toho, jak je barevná, jakou má reklamu, jak dokáže vybělit zuby a jak hezky voní. Což samozřejmě nejsou ta ideální kritéria. „Národ je přeplněný chemií, dozvěděli se, co jíme v potravinách, bohužel se ale ještě nedozvěděli, co máme v zubních pastách,“ říká Pavel Zavadil. Rozdíl mezi pastou za 15 korun a 100 korun je hlavně ve složení. Levnější pojiva jsou hrubší, dražší (a kvalitnější a šetrnější) jsou jemnější. A protože lidi mají rádi, když jim to při čištění zubů pění, používá se do levných past pěnidlo, které bylo původně vyvinuto pro automyčky. „Každý produkt, který září barvou, je chemický. Dobrá pasta je složena z kvalitních surovin, špatná z náhražek,“ dodává Zavadil. „Všechno děláme střízlivě, třeba u kartáčků malé hlavy, což je standard - žádné obří barevné gumové opičárny.“

Reklama? Díky, ne!

Firma s plány na expanzi do zahraničí neinvestuje do megalomanského marketingu - prostě to nemá v genech. „Já si nebudu půjčovat v bance, abych udělal dvacetimilionovou reklamní kampaň a čekal, jak to dopadne,“ dodává Pavel Zavadil. „Nikdy jsem nikomu nic nedlužil, vždycky jsem fungoval z toho, co jsem si vydělal,“ poodhaluje další stránku své podnikatelské filozofie. Celý tenhle trend jde ruku v ruce s novými trendy marketingu, segmentovat a inovovat. Jakýmkoliv marketingovým poučkám i proti obecně přijímané ekonomické teorii růstu. I když - čím dál tím víc se dnes lidé vymezují i vůči reklamě velkých médií. Rostou farmářské trhy, malé obchůdky, rodinné firmičky.

Herbadent se svým konzervativním přístupem trefil do současného trendu. „My se té své filozofie ale držíme už dlouho a teď se nám to začíná vracet,“ usmívá se Zavadil. „Nechtěli jsme firmu nikdy prodat, i když nabídky byly. Mohli jsme nakupovat hotové pasty v cizině a dávat jim naši značku - to ale není náš styl. A dokud já tady budu, nic se na tom nezmění. I kdyby to třeba fungovalo hůř, ale ono to funguje líp.“

Autor: Zdeněk Strnad
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!