Jaroslav Petrů: Kotva v bouři času | E15.cz

Jaroslav Petrů: Kotva v bouři času

Jaroslav Petrů: Kotva v bouři času
Obchodní dům Kotva před lety
• 
ZDROJ: Ondřej Tylčer
25. prosince 2013 • 01:00
S ředitelem slavného obchodního domu o tom, proč se snaží prostor sjednotit v konceptu otevřených ploch a navázat na tradici značky. Má rád skandinávské země, surovou přírodu a trojici lyže, kolo, golf. Dva roky strávil v Sydney a deset let na pozici generálního ředitele obchodního domu Kotva. Jaroslav Petrů zná tento dům ze všech úhlů a stran a stojí za proměnou, kterou Kotva prochází od roku 2008, i za nynějším rebrandingem.

„Do Kotvy jsem nastoupil půl roku před tím, než budovu koupila irská společnost Markland Holdings limited. Jsem rád, že i přes ekonomickou krizi se nám podařilo Kotvu omladit, zmodernizovat a zatraktivnit.“ Změnilo se nejen logo, ale také vnitřek budovy, který je navržen jako koncept otevřených ploch. Jiná je také politika domu – fronty na víčka omnia či zboží všeho druhu pro celou rodinu už jsou dalekou minulostí.

Kotva byla dříve obchodním domem, kde se dalo sehnat vše pro rodinu od sportovních potřeb přes ty domácí až po módu. Bývalý ředitel Oldřich Schwarz na své působení vzpomíná se slovy, že „Kotva neměla zas tolik speciální zboží, ale vždy jsem se snažil sehnat zákazníkům co nejvíc kusů ze širokého sortimentu“. Jaký je koncept Kotvy dnes?

Asi před třemi lety jsme propočítávali sortiment v Kotvě a zjistili jsme, že máme 50 % módy, což je zhruba tak i v obchodních centrech, kde často móda převažuje. Po čase jsme začali ustupovat od toho mít vše pod jednou střechou. Chtěli jsme se diferencovat a být butikovější. Chceme, aby byla Kotva místem výjimečným, aby tady zákazníci sehnali byť dražší, tak ale originální produkty, které nebude mít celá Praha. Máme tady ale pořád supermarket, plno služeb jako výrobu klíčů, opravu hodinek, směnárnu, máme tady několik kaváren. Teď otevíráme v pátém patře nový Fashion Music Club, který dostal licenci od Fashion TV. Na 900 m2 bude tedy nový klub s restaurací. Spíše se zaměřujeme na to, dostat sem originální jedinečné značky a koncepty.

Jak probíhá interiérová změna v Kotvě?

Máme jednotlivé nájemce, se kterými se sejdeme a řekneme jim svůj koncept. Koncept otevřených ploch je složitý v tom smyslu, že je všechno všude vidět, nájemci musejí respektovat určité barvy a linie.

Inspirujete se v zahraničí?

Samozřejmě. Změnili jsme logo, změnili jsme webové stránky, inspirujeme se zejména u západních kolegů. Například Galeries Lafayette s multibrandovou tváří je v podstatě jedna značka, která má pod sebou spoustu dalších značkových obchodů. To v Čechách zatím nemáme.

Jaroslav PetrůJaroslav PetrůAutor: Ondřej Tylčer
„Jezdil jsem do Kotvy jako dítě vždy na Vánoce s rodiči a později i sám. Nejvíc se mi líbilo ve třetím patře, kde bylo obrovské oddělení sportu,“ říká Jaroslav Petrů.

Jak vnímáte konkurenci obchodních center?

Asi před deseti lety, když jsem do Kotvy nastupoval, jsem realitním a mezinárodním obchodním agenturám a kolegům z branže říkal, ať nedoporučují investorům stavět další obchodní centra, protože celorepublikově jich už tehdy bylo hodně. Dnes se to potvrzuje, protože tato centra mají velké finanční problémy. Jinak je však konkurence dobrá, protože nás nutí hledat nové, efektivnější cesty k zákazníkovi, poskytovat lepší služby, nabízet značky, které jinde nejsou.

Jaký je dnešní zákazník?

Spousta lidí už si zvykla na to, že mají všechny obchody pod jednou střechou. Po ekonomické krizi začali ale být pragmatičtější, dívají se na ceny a kvalitu zboží, porovnávají, mají více zkušeností, jsou náročnější. Do Kotvy zavítají zejména Pražané z okolí, bohatí cizinci a manažeři.

Máte nějakou osobní vzpomínku na Kotvu?

Jezdil jsem do Kotvy jako dítě vždy na Vánoce s rodiči a později i sám. Nejvíc se mi líbilo ve třetím patře, kde bylo obrovské oddělení sportu. Ovšem takovou vzpomínku jako například herečka Mahulena Bočanová, která tady jako malá natáčela film Lucie, postrach ulice, nemám.

Máte starší zaměstnance, kteří by pamatovali dobu, kdy byla Kotva legendární, tedy od druhé poloviny 70. let?

My jako zaměstnanci vlastníka nemovitosti jsme malý tým poměrně mladých lidí. Dodnes nám chodí životopisy, kde lidé píší, že tady pracovali, a žádají znova o pracovní místo. Nám se to líbí, protože jsou věrní značce. Nebo nám poslala jedna paní, která tady pracovala, pozdrav z domova důchodců. Kotva je stále vnímaná jako značka, která za ta léta zásadně nepropadla, každý ji zná, každý si ji pamatuje. To je věc, která nás motivuje značku udržovat, ale zároveň ji nechat kráčet v duchu moderní doby. Často se scházím s paní architektkou Machoninovou (83 let), která je autorkou návrhu stavby a má na ni autorská práva. Respektuji ji a vybudovali jsme si hezký vztah. Když chceme udělat nějaké změny, tak si vzájemně vycházíme vstříc. Nedávno jsme například prováděli analýzu fasády. Byly tady i návrhy, které by dům naprosto změnily, ale my respektujeme památkovou péči a paní Machoninovou, nechceme dělat nic razantního. V jednání je také obnova prostranství před Kotvou, které však patří městu.

Mění se během vašeho působení koncept Kotvy?

Dříve jsme byli hodně orientovaní na „českost“. Četl jsem teď jeden článek, kde psali, že Češi nejsou věrní českým značkám. Já si to nemyslím. Problém je v tom, že v oblasti módy je pár textilek, které v Čechách přežily. Jinak se vše nechává šít v Číně, poté se to vozí do Německa a pak se to prodává dál. Takže udělat obchodní dům plný pouze českých značek je dost problematické. Máte tady třeba české sklo a porcelán, které si turisti i Češi kupují. Určité české výrobky se v Kotvě najít dají. Začali jsme se však orientovat na luxusní zboží, které by u nás mělo exkluzivní zastoupení. Má to relativně úspěch. Všechna obchodní centra jsou totiž podobná, dvě až tři patra, téměř stejné obchody.

Takže se nedržíte nostalgie po starých časech?

Nostalgie snad ani ne. To, co je nadčasové, je zcela unikátní architektura a koncept Kotvy. Zbytek měníme tak, jak káže přání zákazníků. Snažíme se přitáhnout nové značky, které v Praze nejsou. Stále tady ale máme i domácí potřeby nebo galanterii.

... nejlepší galanterii v Praze.

(směje se) Problém ale je, že dnes už ženy tolik nešijí. Dřív se ponožky několikrát zašily, a až když byly roztrhané, tak se vyhodily. Dnes už si každý rovnou koupí nové.

Připravujete se s Kotvou nějak speciálně na Vánoce?

Všechno je jinak

Obchodní dům Kotva byl postaven mezi lety 1970–1975 podle návrhu manželů Machoninových švédskou stavební společností. Půdorys stavby tvoří mnoho šestihranů, které jsou vzájemně propojené pěti nadzemními patry s deseti eskalátory.

Ve 4. patře se nyní chystá taneční sál, fyzioterapeutické centrum, solná jeskyně, dětský koutek, kosmetický salon a vegetariánská restaurace. Do dvou až tří let bude dokončen kompletní facelift budovy. „Kotva je zcela jiná, než ji znáte, a to zvenčí i zevnitř.“

Kotva byla od svého otevření největším obchodním domem v zemi a chrámem socialistického konzumu. Dodnes budí emoce, a to i u architektů – jedni ji obdivují, jiné irituje. Historik architektury Rostislav Švácha v roce 2007 navrhl ministerstvu kultury prohlásit stavbu za kulturní památku.

Autor: Viola Černodrínská
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!