Felix Baumgartner: Nadzvukový skokan | E15.cz

Felix Baumgartner: Nadzvukový skokan

Felix Baumgartner: Nadzvukový skokan
Felix Baumgartner
• 
ZDROJ: Profimedia.cz
9. února 2014 • 05:00
Různí lidé mají různá předurčení – složitější, i jednodušší – a to Baumgartnerovo se dá vyjádřit jediným slovem: skok. Od 14. října 2012 možná nejfantastičtější skok v dějinách lidstva.

Tehdy se totiž postavil na schůdky speciální kapsule ve výšce 39 044 metrů, zasalutoval a vrhl se do prostoru. Po čtyřiceti vteřinách už svištěl k zemi rychlostí 1100 kilometrů za hodinu a na konci čtyřminutového volného pádu ze stratosféry dosáhl nadzvukové rychlosti 1342,8 km/h. Za tu dobu urazil 36 529 metrů, otevřel padák a po devíti minutách a třech vteřinách od chvíle, kdy opustil stratosférickou kapsuli, bezpečně přistál.

„K tomuhle cíli jsem směřoval od doby, kdy jsem byl malý kluk a začal jsem vzhlížet k lidem, jako je Joe Kittinger.“ Joseph Kittinger je další muž se skokanským předurčením. Z okraje vesmíru (31 km) se odpoutal devět let před Baumgarmerovým narozením – 16. srpna 1960. Dosáhl přitom rychlosti 998 km/h a přes půl století jeho skok nikdo nepřekonal, ostatně v délce volného pádu čtyř minut a šestatřiceti vteřin drží rekord dodnes.

Tenhle hrdina všech parašutistů nicméně Felixe Baumgartnera okouzlil tak, že už od dětství měl jasnou představu, co je pro jeho život nejpodstatnější: plachtit oblohou sám, bez křídel, jen silou gravitace a rychlosti. Začal v šestnácti a své vzdušné akrobatické schopnosti vybrousil v rakouské armádě. Kromě vzdušných skoků zkoušel i ty motokrosové, živil se jako mechanik a v roce 1988 zahájil exhibici malebných volných pádů pro Red Bull.

V devadesátých letech začal pokoušet rekordy v seskocícch ze staveb a mostů. Kromě jiných výstředních míst seskočil z věží Petronas v Kuala Lumpuru nebo z čínského mrakodrapu Taipei 101. To už ale připravoval svůj velký stratosférický skok, který ohrožovaly finance, soudní tahanice, v posledních dnech i počasí a nakonec extrémní rotace při samotném seskoku.

„Myslel jsem, že se jen párkrát otočím a tím to skončí, ale pak to začalo zrychlovat. Chvílemi to bylo vážně brutální, na pár vteřin jsem myslel, že omdlím.“ No, už víme, že neomdlel, proč má přezdívku Nebojácný Felix a taky proč má na předloktí vytetováno „Zrozen k létání“. Po přistání klečel na kolenou, vstřebával svůj fenomenální úspěch a na Twitteru pak lakonicky poznamenal: „Psali jsme dějiny.“ Nicméně ten nejpodstatnější výrok samozřejmého hrdiny zní jinak: „Někdy musíte vystoupat opravdu vysoko, abyste pochopili, jak malí ve skutečnosti jste.“

Článek vyšel v časopisu Lidé a Země

Autor: D. Demel
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!