Do džungle kanclu jen s mapou! | E15.cz

Do džungle kanclu jen s mapou!

Do džungle kanclu jen s mapou!
Grafomágové. Radvan Bahbouh (vlevo), který vynalezl metodu sociomapování a založil QED Group, a Nikos Balamotis, výkonný ředitel a partner společnosti.
• 
ZDROJ: Ondřej Tylčer
14. července 2014 • 05:00
České hlavičky zase jednou uspěly ve světě: experti firmy QED převedli vztahy na pracovišti do 3D diagramů. A tak je krásně vidět, kdo s kým peče a kdo s kým ne…

Zhruba desítka kolegů sedí kolem stolu, chytrými telefony si načítají QR kódy a začínají on-line vyplňovat dotazníky o tom, jak spolu komunikují. Jak často mluvím s Monikou? Stačí to pro moji práci? Kolikrát denně mi píše Tomáš? Není to náhodou moc? Jaká by byla ideální situace – chci s nimi mluvit třikrát denně, nebo třikrát týdně? Před očima jim v reálném čase vyrůstá dozelena zbarvená krajina s kopečky, která je matematickým vyjadřením jejich reálných vztahů a jejich ideální podoby. Vítejte na hodině sociomapování, diagnostického postupu, který dokáže odhalit, jak na tom s kolegy jste.

Máte se rádi a obloha vztahů je bez mráčku, nebo vás ke konverzaci nedotáhne ani pár volů? Bylo nebylo, před dvaceti lety prováděl sociolog Jaroslav Sýkora z Centra pro výzkum stresu a Centra sociálních studií GŠ ACR experimenty na skupinách lidí vystavených extrémním podmínkám a ke spolupráci si přizval mladého studenta psychologie s matematickým vzděláním, aby zakreslil změny v jejich vztazích. Tak začal Radvan Bahbouh vytvářet první sociomapy. O tom, kam až to metoda dotáhne, se jim ani nesnilo.

„Dnes řada studentů na toto téma píše doktorandské práce, diagnostika probíhá on-line a metodu jsme úspěšně uvedli například do Spojených států amerických a Kanady,“ říká Nikos Balamotis, výkonný ředitel a partner společnosti QED Group, kterou Radvan Bahbouh založil. „Mezi ranní kávou a obědem nám QED bylo schopno kvantitativně a vizuálně ukázat stav komunikace a nutnost sdílení informací ve 22členném týmu. Nikdy dříve jsem nezažil, že by jiná metoda dodala tak výjimečné výsledky,“ pěje ódy Nicholas Cioran, zástupce McKenzie Financials z kanadského Toronta. A není sám.

Carlos A. Migoya, prezident Jackson Health System na Floridě, říká: „Je to inovativní proces, jak budovat silnější týmy, excelentní produkty a procesy.“ Za tři hodiny sociomapování a následné jednoduché intervence se nám s klienty už podařilo odstranit i nedostatky, na kterých pracovali téměř rok. Stačila jedna otázka, abychom zjistili, že to tak je prostě proto, že se vzájemně moc neznají,“ vysvětluje Nikos. QED Group má nyní celkem 28 zaměstnanců a spolupracovníků. Většina konzultantů jsou psychologové a ekonomové, někteří s předchozí manažerskou zkušeností. Obrat produktů sociomapování v posledních třech letech roste téměř o 100 % ročně. Do dalšího rozvoje technologie a obchodu přitom investuje 80–90 % svého provozního zisku.

Uplatnění metoda našla i v situacích, kde nejde jen o kvartální výsledky. Používá ji i armáda České republiky při přípravě speciálních jednotek, které vysílá například do Afghánistánu. Armáda testuje, jak vysoká je soudržnost týmu. Mapuje se, jak si členové týmu věří v boji, jaká je důvěra ve velitele nebo jeho autorita v týmu. Pokud dojde ke změnám v týmu po boji nebo jiné krizi, nastoupí psychologové, kteří rozhodnou, jestli je po třeba složení týmu upravit, nebo mů že dál fungovat a neohrozí další misi. Obdobné testování pak probíhá pravidelně po každém bojovém nasazení.

Nešlápnout vedle

Sociomapování nicméně funguje i v méně rizikových podmínkách. „Česká spořitelna nebo T-Mobile si od nás koupili interní licenci, mají své facilitátory a pravidelně své týmy podporují k diskusi nad tím, co v jejich spolupráci funguje a co ne,“ nastiňuje Nikos. Fanynkou sociomapování je i Zita Vaclavíková, ředitelka HR pro J&T banku. „Sociomapy mám moc ráda.
Je to nenásilná a sofistikovaná metoda, jak se dostat do hloubky týmu. Zobrazí to, co nedokážeme slovy popsat. Navíc si v ní počte každý bez složité přípravy a dlouhodobých školení,“ říká a oceňuje, že na mapách prostě nemůžete šlápnout vedle. „Nic není správně nebo špatně, a lidé se proto cítí bezpečně. Opakovat se dá lehce podle potřeby.“

Pravidelná zpětná vazba se ukázala jako nutnost i při projektu simulace letu na Mars, které se QED účastnilo ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou. „Největší problém při letu, který měl trvat rok a půl? Nuda. Astronautům musely být neustále zadávány úkoly a interakce musela být vysoká, jinak by tým přestal fungovat, protože komunikace v čase upadá. Ve vesmírné lodi si prostě nemůžete na dva dny odskočit číst knížku, když chcete mít ode všech pokoj,“ popisuje Nikos jeden z výsledků experimentu.

3D diagram3D diagramAutor: Ondřej Tylčer

Autoři sociomappingu se nesnaží klienty koučovat. „My firmám na základě sociomapování žádný návod, co dál, nemusíme dávat. Vytvoří si jej sami účastníci přímo na místě, když si navzájem sdělí své komunikační potřeby a osobně se zavážou ke změně,“ říká Nikos. To je poměrně zásadní. Asi jako rozdíl, když vám úklid pokojíku přikazovali rodiče, a kdy jste si pořádek chtěli udělat sami, protože vás měla navštívit jistá osoba druhého pohlaví. Nejde o zásah zvenčí, mapu si vytvoří tým sám, a proto ji také dobře přijímá. „Důležité ale je, aby účastníci věděli, že za pár měsíců přijde prověření změn, které ukáže, jestli se někam posunuli,“ říká Nikos.

Za jeden provaz

Sociomapování o vás umí říct i to, jestli jste ochotni podělit se s kolegy o informace. „Se sdílením mají tradičně problém finanční poradci, obchodníci nebo právníci. Jejich ohodnocení je nastavené individuálně, mají své vlastní obchodní cíle a bojí se s někým podělit v obavě, že jim to ten dotyčný zpátky nevrátí dostatečně a oni získají méně, než předají,“ popisuje Nikos. Ve finančních institucích zase u sociomappingu klienty hodně zajímá tzv. alignment neboli ochota lidí v týmu táhnout za jeden provaz.

Pokud náhodou vyjde, že někdo příliš nekomunikuje a na mapě se ocitne v bezedné propasti, není potřeba zoufat. Výstup na kopeček (symbolizující v krajině sociomappingu místo s nejvyšší interakcí) není vždy přínosem. Třeba v případě IT oddělení. Pokud komunikují se zbytkem firmy příliš, může to být znamení, že něco nefunguje. Obdobně to bývá u šéfa, se kterým chtějí mluvit úplně všichni. Ten se může, chudák, přetrhnout, a stejně to všechno nezvládne. Sociomapa mu ale naznačí, co si kolegové přejí, a dá mu možnost jim situaci vysvětlit či ve svém kalendáři najít jeden den na pravidelná setkávání se spolupracovníky.

Obrázek lepší slov

„Měl jsem již delší dobu pocit, že se nám jeden kolega,vzdaluje‘,“ říká Rostislav Jirkal, prezident společnosti Servodata Group. „Mapa nám ukázala, že to nebyl jen můj osobní dojem, ale vnímal to i celý tým. Ten kolega do tří měsíců z firmy odešel a už si svůj odchod plánoval. Mně sociomapa pomohla se na to připravit.“ Metodu pravidelně používá i CEO Raiffeisen banky Mario Drosc, který o ní říká, že jeden obrázek je někdy lepší než 1000 slov.

Přijmout holou realitu vztahů ve firmě ale není jen tak. Někteří manažeři podle Nikose sice tuší, že klima v týmu není ideální, ale mají tendenci schovávat hlavu do písku. Další typ manažerů pak má pocit, že tým perfektně znají a jeho diagnóza jim nic nového nepřinese. Neuvědomují si, že jen v desetičlenném týmu máme už 90 vzájemných vztahů.

Jak se podívat týmům na zoubek

„Kromě sociomappingu je velmi populární například Belbinův test, jehož pomocí lze určit role v týmu a nastavit lepší spolupráci. Hodně se používá i osobnostní test OPQ americké společnosti SHL, který vyplňuje každý z týmu a ukáže nám, jaké vazby a jak v něm fungují,“ říká Kateřina Kučerová, HR konzultantka a koučka ve velkých firmách. Oba jsou ale založeny na sebehodnocení, což podle ní zavání jistým zkreslením. „Metodou, která účinně kombinuje sebehodnocení a hodnocení ostatními, je 360° zpětná vazba. Lidé hodnotí některé své atributy jako třeba kreativitu, a to samé u nich dělají jejich kolegové, nadřízení či podřízení. Vy pak dostanete graf, na kterém uvidíte, nakolik se vaše vnímání sebe sama liší od toho, co si myslí třeba váš šéf,“ dodává Kučerová.

Jednotlivé kultury na výsledky sociomapování nemají vliv, mapy budou podobné u nás i v Americe. Zásadně rozdílný je ale postoj lidí při jejich vytváření. Nadšení zpoza oceánu se nedá srovnat s evropským. Američané se hodně vyjadřují a jsou velmi otevření. „Dva Američané, které mapa ukáže daleko od sebe, jdou za dveře a za chvíli se vrátí s tím, že si o sobě mysleli to nejhorší, ale teď už pochopili, proč to tak bylo, a od nynějška budou krásně spolupracovat. V USA jsou intervence mnohem rychlejší a otevřenost napomáhá urovnání vztahu,“ shrnuje Nikos. Výzvou podle něj zůstává, aby si manažeři význam komunikace uvědomili. Příliš často ji řadí do neuchopitelné sféry soft skills, daleko za tabulky s čísly.

Jenže podle řady výzkumů se ví, že o tom, jestli zaměstnanci jsou nebo nejsou zažraní do své práce, čili takzvaně angažovaní, rozhoduje zejména atmosféra ve firmě a vztah s nadřízeným.

Autor: Hana de Goeij
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!