Vodáci, horolezci, cyklisté či turisté. Ve Slovinsku si každý přijde na své. | E15.cz

Vodáci, horolezci, cyklisté či turisté. Ve Slovinsku si každý přijde na své.

27. ledna 2017 • 06:00

Na severu nejvýchodnější výběžky Alp, na jihu pobřeží Jadranu a mezi nimi kraj divokých řek, skalních stěn a hlubokých propastí, ale také lesů, luk a vinic. Slovinsko je prostě stvořené pro aktivní dovolenou.

Přirozeným centrem pro milovníky přírody a adrenalinových sportů je městečko Bovec. Žije zde pouhých 1800 obyvatel, ale jejich počet je mnohonásobně převyšován počtem turistů, kteří sem ročně zavítají. Bovec je východiskem jak pro zimní lyžařské aktivity, tak pro letní sporty.

Bovec na raftu i kajaku

Bovec je mimo jiné synonymem pro vodní sporty na divoké vodě a řeka Soča je Mekkou evropského vodáka. Každé léto do údolí řeky Soči přijíždějí vyznavači vodních sportů. Celoroční sjízdnost, široké možnosti ve výběru obtížnosti řeky pro raft, nafukovací kánoi, kajak nebo hydrospeed, k tomu smaragdově čistá voda, bílé vápencové kameny, mezi kterými se musíte doslova prosmýknout, to není pohádka, ale něco, co se nabízí pouze v exkluzivních vodáckých lokalitách.

Korita Mostnice: Půvabný kaňon pod Triglavem

S canyoningem je to obdobné. Nejfrekventovanějším kaňonem celého Slovinska je Sušec. Jeho profil umožňuje zdolání všech nástrah bez využití horolezeckých pomůcek, což ho ale nedegraduje na „obyčejný“ kaňon nebo kaňon pro začátečníky. Jeho průchod si užijete i poněkolikáté. Další kaňony, jako jsou Kozjak, Fratarica nebo Globoški potok, jsou náročnější a je nezbytné umět bezpečně a samostatně slaňovat. V okolí Bovce a údolí Soči lze díky doslova nepřeberným možnostem sportovního vyžití prožít týdenní i delší aktivní pobyt. Pokud vodácké vybavení nevlastníte, nezoufejte. Řada raftových společností nabízí kompletní servis a rádi se o vás postarají. Jen pozor na ty nejlevnější!

Na kole mezi vinice

Podél Soči vyrážíme z Bovce na kolech k jihu po příjemné asfaltové cyklostezce. Zdejší cesta připomíná tažení Napoleona Bonaparteho, po němž je pojmenována.

Asi šest kilometrů pod Bovcem se vpravo náhle objeví vodopád Boka – jeden z nejvyšších ve Slovinsku (106 m). Vytéká přímo z otvoru ve skalní stěně v úbočí Kaninu a obzvláště po dešti překvapí svou mohutností. Pod vodopád se lze dostat pěší stezkou (v závěru značně krkolomnou) od mostu hlavní silnice přes říčku Boka.

Další cíl je až za kopci, a tak je namístě se občerstvit lahodným místním vínem. V městečku Most na Soči překročíme říčku Idrijcu a za vlakovým nádražím začneme stoupat nejprve po asfaltu a pak po šotolině do rázovité krajiny Trnovského gozdu – vysočiny oddělující povodí Soči od úrodné Vipavské kotliny. V horních partiích gozdu se v zimě lyžuje, což dokazují v maličkém středisku Lokve vleky na okolních kopcích. V létě si tu dejte v restauraci pivo anebo šípkový čaj, a zejména místní lahůdku gibanicu, sladkou odměnu za stoupání. Pak už jen z kopce kolem hradu Kromberk do kraje nekonečných vinic.

Tremitské ostrovy: Navštivte malý italský Karibik v Jaderském moři

Další cesta nás provede mezi vinicemi Vipavy do ospalého městečka Štanjel nebo do skoro opuštěného pohraničí s Chorvatskem. Tato oblast je snad nejkrásnější pro zapálené cyklisty či pěší turisty, bohužel je ale neprostupně rozdělena hranicí EU a Chorvatska, která nás nutí využít několika málo přechodů. Pohraničí Chorvatska je oblast velice přitažlivá a dosud málo turistická, ale tam se vypravíme až jindy.

Po jištěných cestách

Dvě hlavní výchozí místa pro lezení po ferratách je Mangartské sedlo a Vršič. Ve stěnách Mangartu (2679 m) najdete dvě dobře jištěné cesty – Via Italiana a Via Slovenia. Jsou to půldenní túry s fantastickými výhledy na italskou část Julských Alp. Nejsou fyzicky náročné, ale rozhodně by se do nich neměl pouštět nikdo, kdo trpí závratí.

Pokud hledáte něco „ostřejšího“, překonejte asi dvacet pět ostrých serpentin a vyjeďte do sedla Vršič. Odtud můžete vyrazit po železném laně buď do masivu Mojstrovky na západě, nebo na východ směrem k nejvyššímu vrcholu Triglavu do monumentální stěny Prisojniku. Ferrata je rozdělena na dvě části. Asi v polovině se dá prostoupit skalním oknem a výstup ukončit nebo lze pokračovat až na vrchol.

Výstup na Triglav

Triglav (2864 m) je nejvyšším vrcholem Slovinska a symbolem bývalé Jugoslávie (i když kupodivu nebyl jejím nejvyšším vrcholem – ten se nacházel v Šar planině na hranici Makedonie a Albánie). Ale rozhodně je to vrchol mimořádně monumentální s exponovanými závěrečnými partiemi.

Okouzlující Santa Barbara plná kontrastů: Město, kde můžet snít

Výstup na Triglav může být logickým vyvrcholením nenáročného trekingu v Dolině sedmi triglavských jezer (pod patronací UNESCO). Nocovat lze na některé z horských chat a výstup na Triglav se dá absolvovat jako jednodenní túra, tedy s malým batůžkem a návratem na chatu. Závěr výstupu je jištěný jako ferrata, ale jisticí vybavení zde nepotřebujete.

TIP AUTORA

* Jedním z největších turistických lákadel Slovinska jsou propasti a jeskyně. Doporučuji dvě nejznámější, obě na Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

* Postojnska jama je jedním z nejimpozantnějších jeskynních systémů v Evropě. Komplex sestává z vícero mezi sebou propojených jeskyní, které tvoří vlastně dvouposchoďový systém. Vchod je ve výšce 674 m v Sovím vrchu. Za ním se skrývá celkem 27 km prozkoumaných chodeb. Jeskyně je pokládána za nejkrásnější krápníkové prostory v Evropě, má bohatou výzdobu a monumentální prostory. V jedné z prostor je akvárium s reliktem zdejších podzemních vod, mlokem macarátem jeskynním, který je pro své růžové zbarvení kůže Slovinci zvaný človeška ribica (lidská ryba).

* Škocjanske jame jsou unikátní zejména mohutností ponurého podzemního kaňonu říčky Reka, která je největší ponornou řekou v Evropě a jednou z největších na světě. Ze vstupního areálu poblíž vsi Matavun odcházejí návštěvníci s průvodcem do doliny Globočak. Cesta vede dolů do Šumící jeskyně (Šumeča dvorana), kterou protéká říčka Notranjska reka do úzkého Hankeova kanálu a později mizí v sifonu Mrtvého jezera. Po 40 km podzemní pouti se Reka dostane na povrch v Itálii poblíž Terstu.

Autor: Jaroslav Lhota
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!