Reportáž: Rudý turismus aneb Zájezd za vítězstvím komunismu v Číně

Reportáž: Rudý turismus aneb Zájezd za vítězstvím komunismu v Číně
26. března 2016 • 15:27
Čínské město Jen-an, kdysi základna Komunistické strany Číny, se dnes chlubí mnoha „památkami“, které připomínají vítězství komunistické revoluce v Číně. Pravidelně sem míří školní i turistické zájezdy a hltají nabitý program. Zvláštní odnož čínské turistiky má i specifický název: rudý cestovní ruch.

Soudružky a soudruzi! Dovolte, abych vás co nejvřeleji přivítal na cestě k místu nedílně spjatému s novodobou historií Číny.“ Průvodce, urostlý a dobře vypadající čtyřicátník v tmavomodré maoistické uniformě, s kšiltovkou ozdobenou rudou pěticípou hvězdou a chlebníkem s nápisem „Sloužím lidu“, nechává krátký prostor pro potlesk.

„Společně se vydáme tam, kde déle než jedno desetiletí v krušných podmínkách dřely, krev potily a pro budoucnost vlasti se obětovaly zakládající osobnosti naší skvělé komunistické strany,“ pokračuje zapáleně.

„Právě tam tito vynikající soudruzi v čele s předsedou Mao Ce-tungem položili základy pro vznik naší drahé socialistické vlasti a předznamenali její zářivou budoucnost. Vítejte na cestě do jednoho z nejvýznamnějších míst rudého cestovního ruchu, do města Jen-anu!“

Jen-an, Mekka komunistů

Píše se druhé desetiletí 21. století a já jsem jedním z padesáti účastníků ve skupině složené z individuálních čínských turistů, kteří se na dvoudenní zájezd přihlásili v místní cestovní kanceláři.

Náš autobus vyjíždí krátce po šesté hodině ranní z hlavního provinčního města Si-anu (Xi´an), proslaveného zejména Terakotovou armádou prvního čínského císaře. Severočínská provincie Šen-si (Shaanxi) je oblastí s nejvyšší koncentrací památek z téměř všech dějinných období čínské historie a patří dnes, v době obnoveného zájmu o poznávání historie a rozkvětu domácího cestovního ruchu, mezi nejnavštěvovanější v Číně.

Kromě výletů za kulturně-historickými památkami je možné absolvovat i dvoudenní okruh, jehož zlatým hřebem je pouť do Mekky čínského komunismu, města Jen-anu (Yan´an).

Jen-an pokrytý smogemJen-an pokrytý smogemAutor: Klára Štiplová

V období od konce tzv. Dlouhého pochodu až do vítězství komunistů v čínské občanské válce, tedy v letech 1935–1948, byl Jen-an sídlem komunistické strany a Čínské lidové osvobozenecké armády v čele s Mao Ce-tungem.

Právě zde Mao zformuloval své myšlenky, jež postupně vytvořily ideologický základ čínské revoluce, zde též uskutečnil své první ideologické kampaně i čistky.

Právě v Jen-anu začali komunisté realizovat své revoluční hospodářské a sociální reformy. Jen-an jakožto místo zrodu čínské komunistické revoluce proto patří mezi nejvýznamnější centra socialistického patriotistického vzdělání.

Kolébka revoluce

Cíl naší cesty se nachází v nehostinné, hornaté a průmyslové části provincie, přibližně 350 km severně od Si-anu. Drsné klima a smogem zamořená krajina pomáhají navodit atmosféru krušných válečných časů. Vzhledem k obvyklým celoročním teplotním výkyvům a silnému větru se tradičně bydlelo a mimo města dosud bydlí ve skalních obydlích, která je možné vidět na mnoha místech podél cesty.

Během války s Japonskem i následné občanské války žila v jeskynních obydlích převážná část členů komunistické armády a sídlily tam i centrální instituce jako Ústřední výbor komunistické strany a Hlavní armádní štáb.

Průvodce po cestě neustává v nadšeném výkladu: „Je mým posláním připomenout každému z vás události oněch slavných revolučních let a představit vám místa mé domoviny tak, aby se navždy vryla do vašich srdcí, a po návratu domů jste o nich mohli vyprávět svým rodinám a přátelům.

Významná památka: kancelář centrálního štábu čínské armádyVýznamná památka: kancelář centrálního štábu čínské armádyAutor: Klára Štiplová

Je mou povinností každému z vás připomenout hrdinské činy zakladatelů naší milované komunistické strany a v každém z vás vyvolat pocit hrdosti na příslušnost k velkému čínskému národu. Je mi ctí, že mohu reprezentovat kus naší drahé žluté půdy a představit vám místa, jež jste dosud znali pouze z učebnic, knih a médií, a doplnit tak vaše znalosti o naší jedinečné revoluční historii.“

Všichni průvodci po jen-anských památkách jsou členy armády a hrdě se vžívají do role sekundárních učitelů národní historie. Během celodenní cesty průvodce připomíná klíčové revoluční události a zároveň nás seznamuje s detaily všedního života jen-anské generace.

Vzhledem k útrapám, které zde soudruzi zažívali, jsou totiž jen-anské osobnosti opěvovány jako mučedníci, kteří se obětovali pro vznik nové Číny a její budoucí generace. Znalost jen-anské historie je nezbytnou součástí národního patriotistického vzdělání a musí jí disponovat každé malé dítě.

Kde žil Mao Ce-tung

Ve městě lze navštívit několik slavných památek, které většina Číňanů zná z oblíbených televizních seriálů zaměřených na jen-anskou dobu. Patří mezi ně třeba rezidence Mao Ce-tunga a dalších vůdčích osobností komunistické strany, Jang-ťia-ling. Areál se rozkládá na dvorku pod útesem s několika hliněnými, skromně vybavenými domky. Je tu i shromažďovací sál nejvyšších představitelů, kde se probíraly nové strategické plány a vyhlašovaly významné ideologické kampaně.

Dalšími památkami jsou vojenská akademie, několik sídel ústředních štábů Čínské lidové armády a Památník jen-anských hrdinů. Pro lepší navození představy o tehdejších krušných podmínkách je dobré vidět i několik zmiňovaných skalních obydlí, v nichž komunisté po více než deset let žili.

Socha Mao Ce-tunga před vchodem do Muzea jen-anské revoluceSocha Mao Ce-tunga před vchodem do Muzea jen-anské revoluceAutor: Klára Štiplová

Nejzajímavější však zůstává návštěva Muzea jen-anské revoluce. Vláda do něj během poslední rekonstrukce v letech 2008–2009 investovala nemalé finanční prostředky.

Muzeum nacházející se ve zcela nové monstrózní budově se pyšní rozsáhlou sbírkou exponátů a fotografií a modely prostor s figurínami.

Expozicí provádějí absolventi Jen-anské vojenské akademie v uniformách. Do muzea se stoupá po širokém mramorovém schodišti, za hlavním vchodem návštěvníky vítá kolosální sousoší jen-anských hrdinů v čele s Mao Ce-tungem.

Ve městě se pravidelně koná představení Jen-anská bitva.Ve městě se pravidelně koná představení Jen-anská bitva.Autor: Klára Štiplová

Ostatně Maova socha zdobí i centrum nádvoří před muzeem. Expozici zahajuje přehled klíčových historických událostí. Následuje expozice představující všechny aspekty života jen-anské generace: dobovou bojovou techniku a vojenskou strategii, sdělovací prostředky a způsoby tajného předávání informací, rané socialistické hospodářství, oděvy a předměty denní potřeby, které se tehdy vyráběly převážně ručně, lékařství, nově vzniklou kulturu atd.

Představení Jen-anská bitva

K dokreslení atmosféry revolučních časů je možné zhlédnout i představení pod širým nebem Jen-anská bitva. Připomíná bitvu mezi komunistickou a nacionalistickou armádou z roku 1947. Součástí představení jsou velkolepé davové scény, revoluční zpěvy a pochody.

Pro cizince pocházejícího ze země s vlastní komunistickou minulostí je návštěva Jen-anu zvláštní, rozporuplnou a snad i mrazivou zkušeností.

Rudý cestovní ruch totiž představuje setkání s komunismem v moderní době, ačkoli v odlišném prostředí. V prostředí, kde dosud nebyl zatracen, kde jsou jeho ideály naopak stále oživovány a opěvovány.

Ve městě se pravidelně koná představení Jen-anská bitva.Ve městě se pravidelně koná představení Jen-anská bitva.Autor: Klára Štiplová

OČIMA AUTORKY

Klára Štiplová, sinoložka

Jako jedinou nečínskou turistku v roli pozorovatele mě zajímalo, kdo jsou účastníci tohoto typu zájezdu a co je k návštěvě vede. Moji spolucestující se naopak divili, proč se bílá tvář vydává na ryze patriotisticky zaměřený výlet pro Číňany. Jakmile Číňané zjistí, že cizinec mluví čínsky, okamžitě se pustí do zvědavé konverzace, a tak se obě strany během dvou dnů na cestě dozvěděly vše, co je zajímalo.

Zjistila jsem tedy, že většina individuálních turistů ve skupině byly páry či rodiny pocházející převážně z několika největších a nejvyspělejších čínských velkoměst. Navíc se jednalo o vysokoškolsky vzdělanou střední třídu – často učitele a kulturní pracovníky, ale také podnikatele nebo firemní zaměstnance se zájmem o poznání vlastní historie.

Všichni, se kterými jsem měla možnost mluvit, vnímali jen-anské období jako nedílnou součást vlastních dějin, jež je důležité znát pro pochopení pozdějšího vývoje Číny i jejího současného stavu. Jen-anské období považovali za „zlatou éru“ komunismu plného vznešených ideálů, kdy se role Mao Ce-tunga jako vůdčí osobnosti jevila ještě jako nezpochybnitelná. Období po převzetí vlády komunisty, zejména pak Kulturní revoluci (1966–1976), však většina vzdělaných turistů chápala jako dobu plnou katastrof, s níž se Čína dodnes nevyrovnala.

Mnozí si byli také dobře vědomi skutečnosti, že rudý cestovní ruch slouží k propagaci komunistické straně, která jeho prostřednictvím vyzdvihuje pouze pozitiva vlastní historie, zatímco o negativech mlčí.

DLOUHÝ POCHOD (1934–1935)
Jedná se o nejdelší a nejnáročnější pěší přesun v dějinách lidstva – napříč Čínou se tehdy vydalo zhruba 200 000 bojovníků, vedených Mao Ce-tungem a generálem Ču Te. Celou cestu komunisté bojovali s nacionalisty i armádami regionálních vladařů. Do cíle, celkem 12 500 km vzdáleného Jen-anu, došla zhruba polovina z celkového počtu zúčastněných, ta druhá padla. Kolem 40 000 bojovníků bylo ponecháno na místě jako kádry pro přípravu revoluce a současně se v průběhu pochodu ke komunistům přidalo zhruba 50 000 nových dobrovolníků.
RUDÝ CESTOVNÍ RUCH
V Číně, které dodnes komunistická strana vládne pevnou rukou, představuje období vzniku a formování této strany (1921–1949) nedílnou součást národní historie. Vzhledem k tomu, že je považováno za dobu, kdy došlo k položení základů tzv. nové Číny, je toto krušné a drsné období čínské historie, společně s představiteli čínské revoluce, dnes znovu připomínáno a glorifikováno. V rámci patriotistické propagandy vznikla z iniciativy nejvyšších vládních orgánů roku 2005 samostatná odnož cestovního ruchu s přiléhavým označením „rudý“.
Při slavnostní zahajovací ceremonii, která se uskutečnila v rodišti Mao Ce-tunga, bylo vyhlášeno 12 klíčových rudých památek. Od té doby tento druh cestovního ruchu neustále vzkvétá a dnes již existuje 30 rudých turistických okruhů a 100 rudých turistických památek.
Za rudé památky byla vyhlášena rodiště a rezidence čelných komunistických představitelů, místa spojená s Dlouhým pochodem, výcvikové tábory čínské armády, místa konání zásadních sjezdů ústředního výboru, dějiště významných bitev občanské války mezi komunisty a Kuomintangem (nacionalistická strana, která vládla od založení Čínské republiky v roce 1911 až do vítězství komunistů) atd. Účastníky tohoto druhu turismu jsou nejen pamětníci, ale i Číňané všech generací. Rudé památky a okruhy propagují státní média a navštěvují je také děti v rámci povinných školních výletů.

Článek vyšel na webu časopisu Lidé a Země

Autor: Klára Štiplová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!