Na výlet s Franzem Kafkou

Franz Kafka Dalších 5 fotografií v galerii

31.1.2016 19:15   Máte-li jméno Franze Kafky spojeno jen s literaturou, pražskými uličkami a kavárnami, vydejte se po jeho stopách mimo hlavní město. Zjistíte, kde pásl kozy, kde se zamiloval a kterou vegetariánskou restauraci si oblíbil.

Franz Kafka? Slavný spisovatel, který žil v Praze, psal ponuré texty a zajímala ho jen literatura. Tak jsem si ho představovala, když mi o něm vyprávěli poprvé. V roce 2003 jsem ale potkala fotografa Jana Jindru, který mi řekl, že Kafka sice bydlel v Praze, ale velmi rád cestoval. Vydali jsme se po jeho stopách napříč Evropou.

Naší hlavní indicií byly jeho cestovní deníky a dopisy. Postupně jsme objevovali nejen místa, kde byl Kafka, ale také místa, která byla tehdy populární pro turisty a dnes jsou již téměř zapomenuta. Vypravte se na výlet do jednotlivých lokalit a objevíte jiného Kafku – cestovatele.

Liberec, Frýdlantská 12

nyní: restaurace Ánanda, dříve: restaurace Thalisia

Kafkův strýc, lékař Siegfried Löwy, se zajímal nejen o tradiční medicínu, ale také o alternativní způsob života. Vyprávěl svému synovci, že někdy je lepší zapomenout na všechny medikamenty a pozměnit životní styl. Stačí vyrazit na čerstvý vzduch, jíst ovoce a zeleninu a sportovat. Kafkovi se tento návrh zalíbil, a tak se v roce 1902 poprvé vypravil do sanatoria v Drážďanech, do tehdejšího centra zdravého životního stylu, a stal se vegetariánem. Na služebních cestách i na dovolené vyhledával vegetariánské restaurace. V Liberci měl jednu oblíbenou, Thalisii.

Dnes je v témže domě opět vegetariánská restaurace, jménem Ánanda. Co tam mají dobrého, popsal v dopise své sestře: „Živím se zde brusinkovým mlékem, plněnou kapustou, ovocnou polévkou a jinými dobrými věcmi a lituji Vás, že mi to ani nemůžete závidět.“

Liberec. Kafka pracoval pro Dělnickou úrazovou pojišťovnu, často jezdil do severních Čech a kontroloval bezpečnost práce v továrnách.

Frýdlantský zámek

Kafka nebyl v Dělnické úrazové pojišťovně obyčejným úředníkem, právě naopak. Zajímal se o svou práci a vymýšlel nejrůznější zlepšováky, brzy mu vedení firmy svěřilo nejdůležitější region v severních Čechách, kde bylo nejvíc továren.

Franz Kafka v nich kontroloval bezpečnost. Když přijel do Frýdlantu, vypravil se nejen do továrny, ale také do tzv. Kaiserpanoramatu, to bylo předchůdcem kina, a rovněž k frýdlantskému zámku, o kterém napsal:

„Tolik možností, jak jej vidět: z roviny, z mostu, z parku, mezi holými stromy, z lesa za vysokými jedlemi. Je postaven z částí překvapivě poskládaných nad sebe, a i když člověk vstoupí na nádvoří, ještě dlouho se zámek nechce uspořádat, protože jeho mnohotvárnost je vystupňovaná temným břečťanem, začernalým zdivem, bílým sněhem, ledovým povlakem břidlicově zabarvených svahů střech.“

Frýdlantský zámek, jehož architekturou byl spisovatel fascinován.

Mariánské Lázně, Hlavní 390

nyní: studijní středisko Univerzity Karlovy ÚJOP, dříve: hotel Balmoral-Osborne

V roce 1916 Kafka ještě doufal, že po mnoha měsících, kdy se stále hádal a pak usmiřoval se svou snoubenkou Felicí, nakonec přece jen najdou společnou řeč. Pozval ji do Mariánských Lázní, do noblesního hotelu Osborne (tvořil dvojhotel s budovou Balmoral). Procházeli se po promenádě, vypravili se k Lesnímu pramenu a dali si skleničku v hotelu Dianin dvůr. Zdálo se, že všechny sváry jsou zažehnány, a když odjela, Kafka prožíval jejich společné chvíle ještě jednou.

„Nejmilejší – nepřeháním to s psaním zase jako v dřívějších dobách? Na omluvu: sedím na Tvém balkoně, na Tvé straně stolu, je to, jako by ty dvě strany stolu byly misky vah; rovnováha, která tu byla za našich dobrých večerů, je porušena; a já, sám na jedné misce, klesám; klesám, protože jsi daleko. Proto píšu… Žij blaze a spi tisíckrát lépe než Tvůj Franz.“

Mariánské Lázně - tady trávil čas se snoubenkou Felice.

Třešť, Malé náměstí 131/9

nyní i dříve: obytný dům

Když Kafka přijel v roce 1907 do Třešti, bydlel u svého strýce Siegfrieda. Tohle léto si náramně užil, jak líčí v dopise svému nejlepšímu příteli – Maxu Brodovi.

„Zatím smím až do 25. srpna žít zde. Jezdím hodně na motocyklu, hodně se koupu, dlouho lehávám nahý v trávě u rybníka, až do půlnoci pobývám s jednou protivně zamilovanou dívkou v parku, už jsem obracel na louce sena, stavěl kolotoč, po bouři pomáhal stromům, pásl krávy a kozy a hnal je večer domů, hrál hodně kulečník, podnikal dlouhé procházky, vypil spoustu piva a také jsem už byl v templu.“

Třešť, to jsou malé krátké ulice, které se navzájem krotce pohlcují. A v čele toho všeho je dům Kafkova strýce, schovaný ve stínu kostela. Okolo je opravdu Malé náměstí, spíš takový plácek na hraní. Jen pár kroků a jste v zámeckém parku. Pokorné cesty, na kterých je vidět každou snoubeneckou dvojici, jak rozvážně kráčí k sošce se sepjatýma rukama.

Snad se modlí za ty náhodné letní páry. I čtyřiadvacetiletý Kafka se tady zamiloval, a to do Vídeňačky Hedwig Weilerové, která přijela do Třešti na prázdniny. Po návratu do Prahy jí srdceryvně napsal:

„A co já teď? Jak mám držet pohromadě? Jsem také v Třešti, vždyť s Tebou jdu po náměstí, kdosi se do mě zamiluje, dostanu ještě tento dopis, čtu ho, rozumím mu stěží, teď se musím rozloučit, držím Tvou ruku, utíkám pryč a mizím směrem k mostu. Ó prosím, to stačí.“

Kafka si s Hedwig dopisoval ještě pár týdnů. Nakonec ze všech plánů sešlo a první láska zmizela stejně rychle jako ono léto.

V Třešti si užil venkovského života.

Siřem – Kafka na prázdninách

Naprostá většina lokalit, které spisovatel Franz Kafka navštívil, dnes již neexistuje. Letní byty, sanatoria či hotely, vše je přestavěno nebo zbouráno. Pokud však chcete vidět autentické místo, kde se zastavil čas a vypadá stejně jako v Kafkově době, pak se vypravte do Siřemi na Žatecku. Když se v létě 1917 Franz Kafka dozvěděl, že má tuberkulózu, odjel z Prahy do Siřemi. Jeho švagr Karel Hermann tam vlastnil několik statků. Jenže musel narukovat, a tak rodina řešila, kdo se o hospodářství postará. Nabídku přijala Kafkova nejmilejší sestra Ottla, o které se vědělo, že chce pracovat v zemědělství.

Tehdejší Siřem byla jednou z mnoha prosperujících chmelařských vesnic na Žatecku a Kafkovi se život na venkově velmi zalíbil. Mohl zde být nablízku své sestře, vypomáhat jí na statku a taky se toulat po okolí a pozorovat čarokrásnou přírodu. Však se i v dopise Maxovi svěřil, co v Siřemi podniká.

„Vcelku moc nečtu, život na vsi mi tolik vyhovuje… Mně se daří dobře mezi všemi těmi zvířaty. Dnes odpoledne jsem krmil kozy. Na mém plácku roste několik keřů, nejlahodnější listy jsou pro kozy příliš vysoko, a tak jsem kozám přidržoval větve dolů. Ty kozy tedy jsou vnějškově dokonalé židovské charaktery, většinou doktorské, ale existuje i podoba s advokáty, polskými Židy a tu a tam i židovskými dívkami. Zvláště silně je mezi nimi zastoupen dr. Mühlstein, lékař, jenž o mě pečuje. Konsilium tří židovských lékařů, které jsem dnes krmil, bylo se mnou natolik spokojeno, že se večer dalo sotva zahnat k dojení. Tak mírumilovně končí jejich i mé dny.“


Čtěte také:

Toskánsko zalité sluncem

Autor: Judita Matyášová
Mobilní web