Hrad, kde vám bude pít Drákula krev | E15.cz

Hrad, kde vám bude pít Drákula krev

Hrad, kde vám bude pít Drákula krev
Hrad Bran
• 
ZDROJ: Profimedia.cz
2. září 2015 • 05:00
Chtě nechtě, pro mnoho turistů je Rumunsko zemí hraběte Drákuly. Mýtus o legendárním upírovi přivádí ročně do Transylvánských Alp i statisíce Američanů nebo Asijců, kteří by zřejmě jinak Rumunsko ani nenašli na mapě. A v centru tohoto povyku stojí údajný „Drákulův hrad“ Bran.

Co na tom, že na něm Drákulův předobraz, tedy valašský kníže Vlad III., ve skutečnosti vůbec nežil. Přesto na fotogenickou pevnost jakožto jedno z nejnavštěvovanějších míst Rumunska ročně přijede půl milionů turistů, udělají si fotku s nasazenými falešnými špičáky a koupí některou vysoce vkusnou plastovou figurku upíra. Drákula Nedrákula, návštěva Branu stojí za to sama o sobě. Hrad i jeho tajemné okolí jsou pastvou pro oko a ani fanoušci vampyrismu nakonec nepřijdou zkrátka. I ohňostroj upírského kýče má totiž své zvrhlé kouzlo a dříve nebo později vám bezpečně začne pít krev.

Hrůzovládce rád napichoval

Kdo vlastně byl historický Drákula? Románovou postavu upírského hraběte, nesmrtelného přinejmenším literárně, vymyslel v devatenáctém století irský romanopisec Bram Stoker. Inspirací mu byly lidové pověsti o upírech, které měly v Transylvánii už od středověku bohatou tradici.

Padouch, nebo hrdina? Zatímco svět si zapamatoval Vlada jako monstrum, pro Rumuny je národním hrdinou boje proti Turkům.Padouch, nebo hrdina? Zatímco svět si zapamatoval Vlada jako monstrum, pro Rumuny je národním hrdinou boje proti Turkům.Autor: Profimedia.cz

Konkrétně byl ale předobrazem Drákuly nejspíš valašský kníže Vlad Tepes, který vládl Valašsku v polovině 15. století a proslul nesmírnou krutostí vůči svým odpůrcům. Jeho přídomek „Napichovač“ vyšel z toho, že Vlad nechával rád své nepřátele tak trochu napíchnout na kůl. A protože na kůlu se nesedí příliš pohodlně, v dobových průzkumech veřejného mínění to Vladovi nevyneslo velkou popularitu.

Jako stvůra byl vykreslen zejména v německých pramenech. To souviselo s jeho krvavými represáliemi vůči komunitě německých obchodníků, kteří tradičně žili v oblasti města Brašov. Ti prosperovali z obchodní stezky vedoucí k Černému moři a nechtěli se podvolovat Vladově moci. Vlad nechal své odpůrce topit ve vroucí vodě, skalpovat, stahovat z kůže nebo natahovat na žebřík. Jeden dobový saský pamflet zachycuje Vlada, jak vesele hoduje, zatímco hned vedle jeho stolu kat odsekává lidem hlavy a o kus dál jiní nebožáci trpí napíchnutí na kůlech.

V dobovém německém pamfletu je hrabě Vlad zachycen, jak večeří uprostřed popravy zajatců.V dobovém německém pamfletu je hrabě Vlad zachycen, jak večeří uprostřed popravy zajatců.Autor: Profimedia.cz

Turkům přibil turbany na hlavu hřebíky

Z Vladových zhůvěřilostí přecházel zrak také tureckým Osmanům, na jejichž dvoře byl v mládí kníže držen jako rukojmí. Proti Turkům později jako valašský vůdce válčil. Traduje se historka, že když při jedné návštěvě Vlada otomanští vyslanci odmítli z náboženských důvodů smeknout své turbany, nechal jim je rozzuřený Vlad na hlavu přibít hřebíky, aby je tedy měli „nasazeny navždy“. A když sultán Mohamed II. – sám obstojně otrlý tyran – vedl své vojsko k městu Targoviste, přichystal mu Vlad na přivítanou obludný les mrtvých, totiž dvacet tisíc tureckých zajatců nabodnutých na kůl. To bylo i na osmanského vůdce moc a odpotácel se s šokovanou armádou zpátky do Konstantinopole.

Pohoří BucegiPohoří BucegiAutor: Profimedia.cz

Než Vlada Turci později v roce 1476 definitivně udolali a odvezli si s sebou domů pro jistotu i jeho hlavu, připsal si Tepes za svůj 45 let trvající život údajně až 100 tisíc obětí. To už je slušná kvalifikace na to, aby se člověk mohl stát legendárním monstrem. A k Vladovi tak jednoznačně ukazuje i jméno upíra Drákuly. Jeden z přídomků valašského tyrana byl „Dracul“, tedy Drak. Vlad byl totiž členem křižáckého rytířského Dračího řádu, jehož hlavním úkolem byla obrana Evropy před Turky.

Krvavé steaky a hodně česneku

Jaká je reálná vazba Vlada na hrad Bran? Dost sporná. Ve skutečnosti byl totiž Drákulovým bydlištěm hrad Pointeri, z nějž ovšem dnes nic nezbylo. Rumuni tak navigují zástupy turistů k Branu. Ten totiž prý nejlépe odpovídá popisu, kterým Drákulovo sídlo líčil Bram Stoker ve svém románu. Ve skutečnosti ale Vlad zřejmě na Branu pobýval jen dva měsíce v roce 1462, když zde byl uvězněn po roztržce s uherským králem Matyášem Korvínem.

Stánky v okolí hradu nabízejí tuny upířích suvenýrůStánky v okolí hradu nabízejí tuny upířích suvenýrůAutor: Profimedia.cz

I toto posvěcení, nebo snad znesvěcení Branu legendárním hrůzovládcem ale stačí. Dnes se na tajuplně vypadajícím hradě konají různé hororové akce, jako je třeba oslava svátku Halloween. Přečkat noc na Branu je považováno za test odvahy. Hostince v podhradí servírují náležitě krvavé steaky. A samozřejmě raději hodně česneku z bezpečnostních důvodů.

Kudy za upírem

Hrad Bran stojí na úpatí pohoří Bucegi ve středním Rumunsku. Nejlepší základnou je krásné středověké město Brašov, z nějž se k hradu dostanete po silnici číslo 73, vzdálenost je necelých 30 kilometrů. Základní vstupné do hradu je 30 lei (asi 180 korun), otevřeno je celoročně.

V restauracích nabízejí stylově poněkud šťavnatější maso a hodně česnekuV restauracích nabízejí stylově poněkud šťavnatější maso a hodně česnekuAutor: Profimedia.cz

U příjezdových cest zase číhají na pocestného stánky se záplavou všemožných zubatých upomínkových předmětů, které pustí žilou hlavně vaší peněžence. Hrníčky s Drákulou, trička s Drákulou, přívěsky s Drákulou, Drákula nafukovací, skládací, natahovací. Zajímavé je, že ač Vlad Tepes vstoupil do světových dějin jako jeden z nejobludnějších tyranů, pro samotné Rumuny je hrdinou, který bránil vlast před tureckou invazí. A v současnosti mu jistě Rumuni v duchu děkují i za to, že jeho temný mýtus popohání celý místní turistický průmysl.

Čortův hrád je na Slovensku

Inspirací pro legendu o hraběti Drákulovi nebyly romanopisci Bramu Stokerovi jen středověké mýty o upírech a postava Vlada Napichovače. Stoker se evidentně zhlédl také v románu Tajemný hrad v Karpatech autora Julese Vernea.

Čortův hradČortův hradAutor: Profimedia.cz

Francouzův román byl publikován o pět let dříve než Drákula. V Tajemném hradu v Karpatech vystupuje taktéž postava ďábelského šlechtice, který ovšem spíš než ostrých zubů využívá k tyranizovaní slušných lidí výdobytky vědeckotechnické revoluce. Toto klasické dílo přenesla do zlaté pokladnice české kultury neodolatelná filmová parodie Tajemství hradu v Karpatech, kterou natočil v roce 1981 režisér Oldřich Lipský. Sídlo ďábelského šlechtice, které je ve filmu nazýváno „čortův hrád“, ovšem nebylo natočeno v Rumunsku. Jde ve skutečnosti o zříceninu Čachtického hradu na Slovensku.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!