Thriller, za který by se nestyděl ani John le Carré | E15.cz

Thriller, za který by se nestyděl ani John le Carré

Thriller, za který by se nestyděl ani John le Carré
Terry Hayes
• 
ZDROJ: isifa
26. listopadu 2014 • 12:00
Je možné přečíst téměř osmisetstránkovou detektivku? To je otázka, kterou si budete klást předtím, než se ponoříte do knihy Já, Poutník. Zdánlivě nemožný úkol se ale na románovém poli debutujícímu Terrymu Hayesovi splnit podařilo. A to jednoduchým trikem, propojil tradiční vyšetřování vraždy s důmyslným mixem akčního a špionážního thrilleru, které doposud uměli především John le Carré či Robert Ludlum.

Ve vaně hotelového pokoje je nalezena mladá žena, jejíž identita je neznámá a jejíž tělo bylo zbaveno všech možných identifikačních znaků. K vyšetřování je přizván bývalý elitní špion na předčasném odpočinku, který brzy přijde na dvě důležité stopy. Vražedkyní byla určitě žena a tato žena zcela jistě četla knihu o vyšetřovacích metodách, kterou agent pod falešným jménem napsal. Hayes však tuto vraždu používá jen jako start událostí, které hlavní hrdina (stylově má hned několik jmen, žádné pravé a právě on má krycí jméno Poutník avizované v titulu knihy) prožije v následujících měsících. Zavedou jej do několika exotických koutů světa a nechají jej utkat se s nejnebezpečnějším mužem planety. Zcela osamocený a velmi inteligentní a odhodlaný Saúdský Arab chce svrhnout saúdskoarabský režim. A jeho zbraní má být zničení Ameriky virem pravých neštovic.

Velkým Hayesovým vítězstvím je košatost jeho románu. Rozvíjí ohromnou spoustu dějových linek, časově skáče do minulosti i budoucnosti postav a neustále mění perspektivu (střídá především linku špiona a teroristy). Právě díky ní je odpověď na úvodní otázku jasná – ano, i téměř osmisetstránková detektivka se dá učíst a dokonce téměř jedním dechem. Navíc Hayes, původem novinář a scenárista, je velmi šikovným dramaturgem, a ačkoli často jeho volby jsou nečekané a zdánlivě hlavní linku nabourávají a ruší, ve skutečnosti ji doplňují a dál vrství. Finále pak patří k vrcholům žánru a znovu si uvědomíte, jak silný filmový potenciál kniha má.

Velmi příjemné je také penzum informací, které Hayes zjevně zná. Píše o spoustě detailů z mnoha oborů od lékařství, vědy, geografie i historie, navíc, pokud lze nějak posoudit, má autor rozhodně velmi solidní povědomí o kriminologii i fungování tajných služeb celého světa. I díky tomu jsou jeho popisy míst i událostí fascinující a téměř reportážně přesné.
O to víc zamrzí největší slabina knihy, kterou lze označit spojením americký pozářijový romantismus. Jde o vztah Američanů k 11. září a touto událostí nadefinovanému světu. Když se to trochu přežene, najdeme v knize několik následujících pasáží: dvojice ostřílených profesionálů se baví, najednou padne klíčové slovo 11. září a oba se téměř rozpláčou. Škoda že se tomu Hayes nevyhnul, knize Já, Poutník to ubližuje příliš.

Terry Hayes: Já, Poutník
Nakladatelství: Knižní klub, 2014
Překlad: Pavel Medek
Hodnocení: 80 %

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!