Parodie velkofilmu o dramatech Lídy Baarové

Lída Baarová

28.1.2016 12:00   Z ambiciózního eposu o dramatickém osudu Lídy Baarové zbyl televizní film, který nenaplnil ambice rozpočtu dosahujícího 80 milionů korun.

Na velkofilm ze života Lídy Baarové se v Česku čekalo dlouho, natočit ho chtěl ještě Otakar Vávra. Když nakonec přišel do kin v režii Filipa Renče, už ho diváci mohli porovnat s dokumentem o stejné herečce Zkáza krásou. A při existenci tohoto filmu Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny pak Renčově Baarové už nezbyl skoro žádný důvod, proč na ni vyrazit do kina.

Ač jde o dobovku a výprava a kostýmy potěší oko a vkus, obrazově snímek působí jako několik let starý televizní film. Navíc nepovedeně nadabovaný, nejen vinou nesynchronních postsynchronů, ale i podivného rozhodnutí nechat Viktora Preisse mluvit Josepha Goebbelse. Kdyby ho i hrál, mohl se film už rovnou překlopit do parodické komedie, kam ho nejvíce tahá personifikace Hitlera od Pavla Kříže. Jeho scénky, v nichž se neodváží na Baarovou podívat, a tak jí radši pustí Wagnera, jak jinak než Jízdu Valkýr, dokážou dobře pobavit, jenže to asi nebyl jejich záměr.

Těžko říct, co vlastně bylo záměrem filmu, který v mnoha scénách sahá po těch nejjednodušších spojeních. Poslední „titanikovská“ scéna, kde si pro 86letou Lídu připravenou na smrt přijde ďábel Goebbels, naznačuje, že ani herečka nic nepochopila.

Možná proto nacisté v její verzi velmi neautenticky předvedené historie vypadají jako zastydlí puberťáci, o jejichž moci, inteligenci či charizmatu se pouze mluví.

Slova pomáhají také k vysvětlení, kdo je tu kdo, ostatně současné herečky nejsou svým předobrazům vůbec podobné, ani Tatiana Pauhofová, která tu v titulní roli herecky obstála nejlépe. Její plochá postava i tak zůstává nepříliš sympatická a nepříliš zajímavá, zhýčkaná kariéristka slepá k okolním událostem, ačkoli ji ostatní průběžně za doprovodu dramatické hudby připomínají, ať si dává pozor.

V dokumentu Zkáza krásou fungovala směs dnes těžko pochopitelné naivity a bezstarostnosti z třicátých let, podávaná s příchutí absurdní frašky, a tíživého dramatu nepřiměřené odplaty po válce jako znepokojivý portrét doby i jedné ženy.
Renčův film si po nezamýšleném i chtěném humoru (útěk z Berlína za Křišťálové noci doprovází laškovné osahávání Baarové) definitivně zláme vaz skokem k dramatu, které trapně nefunguje, protože ho doprovází karikatury, přepjatost či kýč. Nadužívaná dramatická hudba Ondřeje Soukupa ani letecké záběry a kamerové nájezdy v hollywoodském stylu uniklou epiku a emoce neudrží. Spíš zbytečně upozorňují na nenaplněné ambice, na něž Státní fond kinematografie věnoval celých patnáct milionů korun.

Lída Baarová
(životopisný, Česká republika, 110 minut)
Režie: Filip Renč
Hrají: Tatiana Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard, Simona Stašová
Hodnocení: 30 %

Autor: Iva Přivřelová
Mobilní web