Lindberg: Hudbu neděláme pro peníze | E15.cz

Lindberg: Hudbu neděláme pro peníze

Lindberg: Hudbu neděláme pro peníze
Tomas Lindberg
• 
ZDROJ: Radek Bártík
5. srpna 2015 • 12:00
V josefovské pevnosti v Jaroměři dnes začíná dvacátý ročník metalového svátku Brutal Assault.

Mezi stovkou vystupujících bude i švédská pětice Ath the Gates, jejíž album Slaughter of the Soul před dvaceti lety položilo základy melodického death metalu. Jemu zůstala kapela věrná i na loňském At War with Reality, vydaném po devatenáctileté nahrávací přestávce. „Jsme znovu plnohodnotnou kapelou. Vloni jsme vydali novou desku, ke které trávíme většinu letošního a zřejmě i příštího roku na turné. Co bude pak, netušíme, ale která skupina ano?“ vysvětluje zpěvák Tomas „Tompa“ Lindberg.

E15: Před vydáním At War with Reality jste čtyři roky koncertovali se starým materiálem. Kdy ve vás dozrálo rozhodnutí natočit nový?

Chtěli jsme být znovu regulérní kapelou, znovu stát oběma nohama v současnosti. Proč žít ze staré slávy, když vám lepší pocit může dát vytváření něčeho nového, stejně zajímavého. Předchozí turné nám otevřela oči v tom, že chemie mezi námi je ta nejlepší, co kdy byla, i že natočit nové album má smysl.

E15: At War with Reality pokračuje, kde Slaughter of the Soul skončilo. Snažili jste se při jeho psaní navázat vědomě?

Chtěli jsme jen natočit dokonalé album At the Gates. Nesnažili jsme se, aby novinky záměrně zněly jako něco z naší minulosti, naopak, vždy pro nás bylo důležité se mezi deskami posunout. Když jsme začali skládat, až nás vyděsilo, že písničky zní jako klasičtí At the Gates. Pak už jsme jen chtěli, a to zcela vědomě, do skladeb vrátit dotek melancholie z našich starších desek, který Slaughter of the Soul postrádalo.

E15: Osobně pro mne byla zklamáním produkce. Slaughter of the Soul bylo krokem vpřed i pro jeho čistý, přesto ostrý zvuk, oproti němu zní novinka poněkud uměle…

Zní ale přesně, jak jsme chtěli. Soudržněji, má dotek staré školy, zachycuje živou kapelu, ne studiová kouzla. Chtěli jsme nadčasový zvuk, který by se na jedné straně vracel až do osmdesátých let a na druhé byl krokem vpřed.

E15: Slaughter of the Soul bylo revoluční i texty. V žánru do té doby stačilo, aby byly cool, tedy nenesly žádný význam. Slaughter of the Soul tento stereotyp narušilo.

Na Slaughter of the Soul to byl mix mezi tím, co tehdy žánr postrádal – dotek reality – a mým osobním stylem, abstraktnějším a roztříštěnějším. A myslím, že dopadly na úrodnou půdu, byly čisté a úderné, aniž bychom ale na někoho museli ukazovat prstem.

E15: Jako každá legenda se i vy setkáváte s tím, že fanoušci chodí spíše na staré fláky a novinky je tolik nezajímají. Jakého přijetí se At War with Reality dostalo?

To je ta nejpříjemnější součást probíhajícího turné. Novinky do setu zapadly lépe, než jsme čekali. Rozumím tomu tak, že fanoušci novou desku chtěli přinejmenším stejně jako my.

E15: Jak důležité je pro vás dnes někdejší rozhodnutí hudbou se nikdy neživit?

Odjakživa nám pomáhalo hlouběji zakořenit v realitě. Věřím, že kdykoli začneš cokoli kreativního dělat pro peníze, protože potřebuješ zaplatit nájem, zákonité ztrácíš soustředění a tvoje rozhodnutí se chtě nechtě stávají i ekonomicky motivovanými. Nám jde především o kreativitu a hodně osobní emoce. A navíc mám svoji práci opravdu rád a nerad bych ji házel za záda, byť jsem si kvůli turné musel nechat snížit úvazek.

Autor: Petr Frinta
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!