John Madden: Šance jet do Indie mě omámila | E15.cz

John Madden: Šance jet do Indie mě omámila

John Madden: Šance jet do Indie mě omámila
John Madden
• 
ZDROJ: febiofest
14. dubna 2015 • 12:00
Jeho nejúspěšnějším filmem zůstává komedie Zamilovaný Shakespeare, za niž byl nominovaný na Oscara. Před třemi lety se britský režisér John Madden k žánru komedie vrátil a byl z toho zase alespoň komerční hit, Báječný hotel Marigold.

K němu poprvé v kariéře natočil i pokračování, Druhý báječný hotel Marigold, který uvedl Febiofest a nedávno vstoupil do českých kin. Také v tomto filmu se setkal se svou oblíbenou herečkou Judi Denchovou. „Má dokonalou hereckou techniku, kterou ovšem nevidíte. Je velmi instinktivní, moc si svou roli nestuduje. Diváci se k ní dokážou okamžitě vztáhnout, ať hraje cokoli,“ vypočítává režisér přednosti herečky, s níž natočil i Paní Brownovou.

Natočit Druhý nejlepší hotel Marigold byl nápad váš, nebo producentů?

Studio Fox Searchlight, které vyrábí malé nezávislé filmy, nikdy neprodukovalo pokračování. Ale uvědomili si, že existuje široké obecenstvo, které se cítí s tímto filmem a jeho postavami spojeno. Tak se zeptali, jestli bychom uvažovali o návratu. Naše prvotní reakce byla: „Ne ne ne, jak cynické.“ Samozřejmě jsme byli překvapeni, jak byl Hotel Marigold přijat a že vydělal asi desetkrát tolik, kolik stál. Ale nechtěli jsme se vrátit z finančních důvodů. Ovšem natáčení v Indii byl zážitek, tak jsme začali přemýšlet, jestli bychom ještě měli o čem vyprávět. A začali jsme na pokračování myslet v podstatě jako na stejný film, respektive na jeden příběh ve dvou filmech. Rozhodli jsme se, že pokud dokážeme přijít se scénářem, který nebude trapný pro nás ani pro herce, dvojku uděláme.

Většinou je pokračování větší a dražší, vy jste měli stejný rozpočet. Bylo jednodušší točit film se stejnými herci a ve stejném prostředí?

Ano, měli jsme pocit, jako bychom ani neskončili, jen si odskočili na víkend. Přitom přestávka trvala tři roky. Ty znamenají v životě našich herců docela dost času, Judi Denchové a Maggie Smithové je teď 80 let.

Bral jste při natáčení na herce v tomto věku nějaké zvláštní ohledy?

Ne, žádné. Stěžovali si, nebo spíš Maggie Smithová si stěžovala, ale ta to dělá vždycky a úplně to tak nemyslí. Je to demokratický film. Táhnou ho všichni dohromady a také jsou většinou herci ve scénách pohromadě. Když se musíte věnovat deseti hercům najednou, nemůžete některým dělat ústupky. Samozřejmě na jejich věk musíte myslet. Ale natáčení obou Hotelů byla zábava, všichni byli odhodlaní a to prostředí nám dodávalo energii.

Kolik je ve vašich filmech z reálné Indie?

Hodně lidí říká, že Indie se ve filmech nezobrazuje realisticky, a míří i na můj film. Indie v Hotelech Marigold je ale reálná. Jen cizinci si myslí, že opravdová Indie je ta, kde se žije ve slumech. I já si nejdřív myslel, že v Indii nedokážu natočit komedii, což je taková uctivá a také idiotská reakce. První zážitky z Indie jsou znepokojivé, ale pak vám dojde, jak široké je spektrum tamního života. I my viděli chudobu a slumy, ale o nich náš film není. Což je podle mne fajn a nemusím se za to omlouvat.

Proč jste vlastně chtěl režírovat první Báječný hotel Marigold? Líbila se vám předloha?

Líbila se mi ta provokativní a zábavná premisa o důchodovém outsourcingu. Také mám rád filmy mixující nálady a tady se mísila zábava s melancholií. Určitým způsobem to trochu připomínalo Čechova a Shakespeara, byl to bohatý svět. A také mě omámila šance jet do Indie.

Režíroval jste adaptace knih i her. Proč se ale vyhýbáte klasické anglické literatuře, kterou jste vystudoval v Cambridge?

Něco jsem myslím režíroval v televizi a v divadle. Ale víte, já si neříkám, kde chci být a co chci natočit. Žiji projektem, který právě dělám. Možná to je nedostatek, pamatuji si, jak Anthony Minghella nechápal, že nevím, co budu dál dělat. Možná proto, že jsem začínal v divadle, nemyslím na další práci, než dokončím jednu. Přijde mi těžké vyčistit si hlavu od filmu, který točím.

Vrátíte se do divadla?

Někdy ano. U divadla se musíte umět časově zavázat. Naposledy jsem režíroval hru Sama Mendese Důkaz pro divadlo. Mendes mi musel nakázat, abych se upsal na určitá data a nepřemýšlel, že bych v té době mohl režírovat film. Filmy zabírají spoustu energie, kterou zatím mám, ale přijde čas, kdy ji mít nebudu. Vždycky si vzpomenu na režiséra Karla Reizse, českého emigranta, kterého jsem docela dobře znal. Když měl po krk natáčení filmů v Hollywoodu, začal režírovat hry, i když v divadle nikdy předtím nepracoval. Vždycky jsem si říkal, že to je dobrý model.

Takže místo stěhování do nějakého hotelu Marigold se na stará kolena přesunete do divadla.

Ale i ten hotel je dobrý model. A dokonce ani nemusí být v jiné zemi. Mí kamarádi architekti už připravují komunitu postavenou na několika párech stejného věku s podobnými potřebami. Budou tam menší pokoje, ale větší společné prostory jako kino či společenská místnost. To je dobrý model na stáří.

Autor: Iva Přivřelová
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!