Filmová recenze: Já, Daniel Blake aneb emotivní protest proti byrokracii | E15.cz

Filmová recenze: Já, Daniel Blake aneb emotivní protest proti byrokracii

Filmová recenze: Já, Daniel Blake aneb emotivní protest proti byrokracii
Přátelé v nouzi. Katie (Hayley Squiresová) a Daniela (Dave Johns) spojily stejné problémy, ale i přání pomoci si.
• 
ZDROJ: Foto film europe
7. února 2017 • 16:00

Dojemný vítězný film posledního festivalu v Cannes Já, Daniel Blake ukazuje ikonu britského kritického sociálního realismu Kena Loache v dobré formě.

Ken Loach chtěl s filmováním skončit už po nostalgickém retru Jimmyho tančírna. Nakonec se ale se svým dlouholetým spolupracovníkem Paulem Lavertym pustil do kritiky britského systému sociálních dávek. Za novinku Já, Daniel Blake pak nedlouho před svými osmdesátinami získal loni v květnu svou druhou Zlatou palmu z festivalu v Cannes.

Americký muzikál La La Land vyrovnal oscarový rekord. Má stejně nominací jako Titanic

Ne že by to znamenalo, že je Já, Daniel Blake komplexnější film než jeho soupeř v soutěži Toni Erdmann. Dojemný příběh padesátiletého tesaře po infarktu, který se potýká s necitlivou byrokracií, nicméně patří k nejlepším a divácky nejpřístupnějším Loachovým dílům. Jak u tohoto levicového filmaře bývá zvykem, jeho novinka má silný politický apel – tentokrát velmi jasně protestuje proti tomu, jak je v Británii nastavený systém sociálních dávek. Divák se jen těžko může nepostavit na stranu titulního hrdiny. Daniel Blake je slušný, skromný a zásadový a Dave Johns, který dnes v Praze doprovodí českou premiéru snímku, ho i přes minimum hereckých zkušeností ztvárnil dost přesvědčivě, aby se mu dala odpustit jeho vyretušovaná kladná osobnost.

Recenze: Spojenci nepřekvapili. Hvězdné obsazení nestačí

I Blakeovu novou kamarádku, svobodnou matku, která se po přestěhování do Newcastlu také potýká se složitými pravidly dávek a nedostatkem peněz, tvůrci vykreslují mimořádně pozitivně, jako loajální a obětavou. A nováček Hayley Squiresová ji rovněž hraje s odzbrojující přesvědčivostí, díky níž je pak scéna jejího malého duševního zhroucení v potravinové bance nezapomenutelně silná a srdceryvná. K tomu i pravdivější než závěrečné citové apely, které jsou předvídatelné a příliš okázalé.

Recenze: Barnesův opeřenec se má stále k světu

Loach a Laverty záměrně a zřetelně fandí svým hrdinům, jejichž nepřítelem se stal lhostejný systém, jenž mění lidi v čísla, a úředníci bez pochopení a empatie. Jejich vášnivá kritika už vzbudila společenskou debatu v Británii a má sílu změnit vztah středostavovského obecenstva k lidem na podpoře. Kromě toho jde i o dobré drama. Laverty si příběh obsahující i okamžiky absurdního humoru opět podložil důkladnými rešeršemi, Loach věrný tradici britského sociálního realismu natáčel na autentických místech po Newcastlu. A z jejich filmu kromě spravedlivého rozhořčení vyzařuje i protest, důstojnost a velká humanita.

Já, Daniel Blake

(drama, Velká Británie/Francie/Belgie, 100 minut)

Režie: Ken Loach

Hrají: Dave Johns, Hayley Squiresová, Sharon Percyová, Briana Shannová

Hodnocení: 80 %

 

 

 

Autor: Iva Přivřelová
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!