Dokument varuje před kyberzbraněmi

Držitel Oscara za dokument Taxi na temnou stranu Alex Gibney představil v hlavní soutěži Berlinale očekávaný dokument Zero Days.

20.2.2016 5:00   Držitel Oscara za dokument Taxi na temnou stranu Alex Gibney představil v hlavní soutěži Berlinale očekávaný dokument Zero Days.

Neobvykle rovnou dva dokumenty představila letošní soutěž berlínského filmového festivalu. Oba s úspěchem. Oheň na moři, pozorování uprchlíků a obyvatel ostrova Lampedusa od Itala Gianfranca Rosiho, se záhy stal favoritem na zisk Zlatého medvěda. Zájem vzbudila i novinka Zero Days Alexe Gibneyho, držitele Oscara za dokument Taxi na temnou stranu a autora portrétů Lance Armstronga či Steva Jobse.

Také v titulu Zero Days americký tvůrce do hloubky a v širokých souvislostech odhaluje palčivý současný problém, konkrétně internetové zbraně. „Kybernetické útoky ohrožují celý svět, ale nikdo jim nerozumí, protože se o nich nemluví. Všechno je tajné. Rostoucí tendence americké administrativy ještě víc věci utajovat a tím bránit potřebné diskuzi, je děsivá. Takže doufám, že náš film způsobí rozruch,“ uvedl Gibney při prezentaci snímku.

Zero Days popisuje vznik počítačového červa Stuxnet, kterého kolem roku 2009 USA a Izrael vyvinuly k útoku na íránská jaderná zařízení. Virus se ovšem následně rozšířil do světa a po odhalení v podstatě poskytl ostatním vzorec pro podobné útoky. „USA a Izrael tak vypustily džina z lahve. Nyní může něco podobného provést Írán i jim,“ myslí si izraelský novinář Yossi Melman, jeden z konzultantů a protagonistů snímku. Spolu s novinářem New York Times Davidem Sangerem na tiskovce připomněl, kolik kyberútoků jako severokorejská odplata americkému studiu Sony přišlo po Stuxnetu.

„Znepokojuje mě, jak málo o kyberzbraních víme a jak rychle se vyvíjejí. U kyberútoků je k tomu velmi těžké určit, odkud pochází,“ uvedl Gibney. Svá data čerpal od zasvěcených informátorů i z dokumentů včetně těch nezveřejněných. Několik svědeckých výpovědí spojil do jedné osoby, kterou ve filmu ztvárňuje herečka. „Zčásti to je lepší dramaticky, zčásti to je kvůli ochraně zdrojů, natáčeli jsme v době, kdy Obamova vláda agresivně postihovala ty, kteří nechali něco uniknout,“ vysvětlil režisér, který nepovažuje Juliana Assange a Edwarda Snowdena za kriminálníky. „Podle mne nám zveřejněním utajovaných dokumentů prokázali hodnotnou službu.“

Velký ohlas měla na Berlinale i evropská premiéra dokumentu Where to Invade Next, v níž Michael Moore navštěvuje převážně evropské země a zjišťuje, v čem by si z nich USA měly vzít příklad. Režisér zotavující se ze zápalu plic sice osobně nepřijel, pozitivní a zábavný divácký kousek obecenstvo i tak oceňovalo každou chvíli potleskem.

Autor: Iva Přivřelová
Mobilní web