Cocker nepatří do starého železa, jeho chraplák nezrezivěl | E15.cz

Cocker nepatří do starého železa, jeho chraplák nezrezivěl

Cocker nepatří do starého železa, jeho chraplák nezrezivěl
Joe Cocker
• 
ZDROJ: profimedia.cz
20. května 2013 • 14:20
V neděli po třech letech zavítal do pražské O2 areny britský zpěvák z nezaměnitelným chraplákem Joe Cocker. A od počátku přítomným pěti tisícovkám diváků vyvracel případné obavy z toho, že by ve svých devětašedesáti letech, které mimochodem slaví právě dnes, nevládl dostatečnou energií, tolik typické pro jeho živelná vystoupení.

Po celou dobu koncertu tak Cocker stál a chodil sem a tam, a to i v akustické části koncertu, kdy se téměř všichni jeho kolegové pohodlně rozesadili po pódiu kolem něj. Po pódiu sice neběhá jako jen o dva roky mladší Iggy Pop, ale několikrát se nechal unést a párkrát přece jen ve svém věku si poskočil, za což si vysloužil další sympatie.

Současné evropské tour je věnováno jeho zatím poslednímu albu, Fire It Up, které vyšlo loni na podzim a ocenili jej příznivci i kritika. Celý téměř dvouhodinový koncert tak otevřela svižná I Come in Peace z nové desky, kterou v průběhu večera následovalo dalších šest novinek. Nové písně přitom zapadají do prověřeného repertoáru a starých hitů jako The Letter či You Can Leave Your Hat On jako kostičky lega do léta budované stavby. A i titulní Fire It Up z nové desky ve zhruba dvou třetinách koncertu pak přiměla první diváky, aby opustili místa na ploše, stejně jako při nedávném koncertě Marka Knopflera upravené striktně pro sezení, a začali tančit v uličkách mezi sedadly.

Největší ohlas měly staré hity

Největší ohlas ovšem jako vždy při podobných příležitost patří těm starým a prověřeným. Při coververzi písně Raye Charlese Unchain My Heart, kdy se už koncert chýlil ke svému konci, už tančili nejen lidé na ploše, i desítky a možná stovky lidí i v ochozech. Velké finále pak přišlo s With a Little Help From My Friends, coververzí Beatles, se kterou se proslavil už na legendárním Woodstocku.

Oproti většině předchozím koncertům letošního turné pak zahrál jen jeden přídavek, předělanou verzi Julie Londonové Cry Me a River, která oproti původní pomalé baladické verzi dostala v Cockerově podání podobu téměř nefalšovaného rokenrolu. To už mu však aplaudovala hala téměř celá vstoje, neboť britský bard opět přesvědčil, že i s malými efekty, bez velkých světelných triků, velkoplošných obrazovek a kouřových clon je možné udělat velkou show.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!